Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.

REBELSKÉ GHETTO

+2
Finn Ansgar Mørk
Larissa Hernandéz
6 posters
 :: ILLÉA
Goto down
Larissa Hernandéz
Larissa Hernandéz
Admin
Poèet pøíspìvkù : 297
Join date : 17. 09. 18
https://selekce.forumczech.com

REBELSKÉ GHETTO Empty REBELSKÉ GHETTO

Sat Feb 16, 2019 3:23 pm
REBELSKÉ GHETTO Rebelsk-ghetto
Finn Ansgar Mørk
Finn Ansgar Mørk
Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 15. 02. 19
Age : 29
Location : Dánsko

REBELSKÉ GHETTO Empty Re: REBELSKÉ GHETTO

Sun Feb 17, 2019 6:00 pm
<< Kdo ví odkud...

Když překročil práh dveří, na město již padala tma. Ta jen perfektně podtrhovala oděv, který dnes vytáhl ze svého šatníku. Černá mikina bez výrazných a křiklavých potisků, tmavé rifle a boty? Ach ano, ani ty nevybočují z řady. Možná jen bílou podrážkou a symbolem značkového produktu. Obličej zdobily až do pozdních odpoledních hodin, kdy slunce jasně svítilo vysoko na obloze, tmavé brýle se stejně zbarvenými sklíčky. Vlasy perfektně upravené a stažené do drdolu černou gumičkou tak, aby mu ani jeden jediný pramínek nepřekážel v jakékoliv činnosti. Za zmínku by snad stály i nasazená sluchátka, které nesejmul ani v moment, kdy vstoupil do jejich rádoby společenské místnosti. Vzhledem k prázdnotě, kterou nalezl, sotva se uráčil zvednout pohled, mu nepřišlo nikterak důležité namáhat se pozdravem. Stejně by neslyšel odpověď. V uších zněla hlasitá hudba, která mu svým divokým rytmem a temným podtextem dodávala pocit nadřazenosti a neporazitelnosti. A byl si nadmíru jist tím, že o tom přesvědčí každého, kdo by jen na zlomek vteřiny pochyboval. Modré oči přelétly přes potemnělou místnost, kterou osvětlovalo jen pár slabých žárovek a on neměl ani tu potřebu ozařovat se dalšími zbytečnými světly. Přeci jen měl rád přítmí a stíny, v nichž se mohl ukrýt.
Malý bar se v jeho přítomnosti jevil jako dobrá volba. Pěkné barmanky tu ke smůle mužskému pokolení neměli, proto si museli nápoje připravit sami. Sic mohl počkat, zda někdo dorazí a poručit mu, aby pro něj sklenku tvrdého nachystal, tak žízeň vyhrála a donutila ho vzít vyleštěné sklo, do kterého nalil z poloprázdné lahve kvalitní whisky. Tu doplnil o dvě kostky ledu. Jak zjistil, byly to ty poslední, které se uvnitř mrazáku nacházely, ale že by se obtěžoval k tomu dát tvořit nové, tak to ani za nic. Jen si s velkým nezájmem odfrkl a zamířil k hnědému koženému gauči, kam se usadil a udělal si tak maximální pohodlí. Neopomněl ani smočit rty v tom poměrně dobrém pití, které ho příjemně zahřálo v krku. Znal i lepší kvalitu, ale v tuto chvíli si byl schopen vystačit i s tím, co měl k dispozici. Každopádně hodlal toho pitomce, který zdejšímu společenství temné strany ‚velel‘, aby si rozšířil obzory. Ono se totiž mohlo stát, že jim tu brzy bude podávat nápoje podobné tekutým výměškům lidského těla. A to by mu sakra hodně rychle omlátil o hlavu. To vůdcovství byla kapitola sama pro sebe. Rozkazy nepřijímal od nikoho a respektovat druhé? Proč? Povyšovat se nad něj nebude žádná lidská existence. Ani ten, který určitě neuměl ani do pěti napočítat… s bídou do tří.
Chvílemi se sám sebe ptal, proč sem vůbec lezl. Nemusel o sobě dávat vědět a mohl dělat problémy v tom načančaném království po svém. Možná to ale byla zvědavost, která ho přihnala do zdejších vod. Potřeboval zjistit, co jsou ti lidé zač a zda mu budou stát byť jen za jediné slovo. Navíc měl své plány a nehodlal přihlížet tomu, jak mu to ti idioti kazí. Právě proto mohli opěvovat jeho příchod… dá jim jasné ultimátum. A jestliže mu vstoupí do cesty, tak nepoteče krev jen na straně těch bohatých zazobanců s růžovými paraplíčky nad palicemi.
Nathaniel Walker
Nathaniel Walker
Poèet pøíspìvkù : 9
Join date : 17. 02. 19
Location : Wawerly

REBELSKÉ GHETTO Empty Re: REBELSKÉ GHETTO

Sun Feb 17, 2019 10:24 pm
Natáčení skončilo a záře reflektorů pominula. Studio postupně utichalo, až v něm zůstali jen bratři. Bylo toho dost, co mohli probrat. Oba měli nekonečnou zásobu nápadů, kterou chtěli do vlastního pořadu protlačit. Museli využít situace, dokud byli miláčky televizních diváků. Dokud měli vliv a co říct světu. Jenže právě s tím museli pokračovat velmi opatrně. Bylo to jako našlapování na tenkém ledu. Jenže zábavný pořad nevyvolával v nikom podezření a tak bratři mohli pokračovat. Nakonec celé situace využil první Nathan a také se ze studia vydal dříve domu. Nasedl do svého naleštěného auta a hrdě se vydal vstříc rychlostní silnici.

Doma se převlékl do daleko nenápadnějšího oblečení. Černé džíny s několika módními dírami, tmavé tenisky, bílé tílko a černá mikina s kapucí. Prsty projel neposedné vlasy, které se kroutily, a za pomoci gelu je upravil do přijatelnější podoby. Hlavu skryl do kapuce, mikinu zapnul a s rukama v kapse opustil dům. Na tu chvíli byl pryč ten veselý kluk připravený ke každé špatnosti. Pryč byl úsměv i jiskřičky v očích. Místo toho upínal pohled na své boty, kdy jedna střídala druhou, zatímco mířil na již důvěrně známé místo. Pohled od země neodtrhával, nikoho nemusel zajímat. Ruce měl schované v kapsách a celkově působil jako někdo, kdo nechce být rušen. Naštěstí pro něho se podobným stylem pohybovala spousta lidí a tak dokonale zapadl jako strom v lese.

Minul několik uliček, než se dostal do části města, které se kdekdo raději obloukem vyhnul. Každý kdo tam kdy zavítal, se raději přikrčil do svého kabátu a s rychlejším krokem se snažil dostat co nejdál. Nathan měl stejný pocit, když tuny poprvé šel. Nyní byl nepříjemný pocit pryč, ač se to nezdálo a nikoho by to nikdy nenapadlo, zde byl mezi svými. Otevřel dveře do společenské místnosti, která však zela prázdnotou. Tedy téměř. Na gauči sporoval muže, s kterým se málokdo dal do řeči, pokud nemusel nebo s ním neměl skutečně co sdílet. Jenže to by nebyl Nathan, aby přesně takové situace nevyužil. Občas bylo potřeba každému nahlédnout za hroší kůži, aby se dalo zjistit, že se pod tou vrstvou nepříjemností skrývá někdo docela fajn.

Sundal si kapuci z hlavy a prsty si pocuchal vlasy, díky čemuž vznikl poměrně roztomilý rozcuch. Ze zvyku vlasy upravil pomyslně patkou na jednu stranu a se spokojeným výrazem vyšel k baru. Sám si nabídl a naplnil skleničku lepkavou, sladkou tekutinou. K alkoholu se dostane klidně později. Otočil se na patě a ještě jednou se pro jistotu rozhlédl. Ne, stále byli sami. Toho prostě musel využít! Bylo by trestné, kdyby to naopak nechal plavat. Napil se, až mu ve skleničce zbyla sotva polovina. Jenže on jako věčný optimista stejně bude tvrdit, že je sklenka z poloviny plná a to stojí za to.

Přestože společenské místnost nabízela hned několik křesel a gaučů, on se musel vydat k tomu jednomu jedinému, který byl obsazený. Odložil skleničku na stolek a rozepnul si mikinu. Dále již neváhal a lehce doskočil na sedačku, aby si sedl na druhý konec, než na kterém seděl Finn. Pohodlně se uvelebil, a zatímco jednu ruku nechával na opěrátku, druhou umístil na její vršek. Nohy si laxně natáhl, a kdyby je nedal do strany, měl by je položené Finnovi na klíně. „Ahoj,“ pronesl vesele, aby si získal jeho pozornost. Musel si ho všimnout, prostě musel! Vyčkával na odpověď, které se stejně nakonec ujal sám. „Víš, že je s tebou vážně sranda? Úplný kamarád do nepohody. Hned se ujmeš slova, prohodíš pár vtipných hlášek… fakt se s tebou člověk nenudí.“ Držel si na tváři veselý úsměv a upřímně doufal, že ho slovy vyburcuje k čemukoliv. Třeba i k hloupému zamručení.
Finn Ansgar Mørk
Finn Ansgar Mørk
Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 15. 02. 19
Age : 29
Location : Dánsko

REBELSKÉ GHETTO Empty Re: REBELSKÉ GHETTO

Tue Feb 19, 2019 8:24 pm
Kostky ledu zacinkaly ve skleničce vždy, když ji přiblížil ke rtům. Dělal to v poměrně krátkých a rychlých intervalech, tudíž měl v sobě první rundu whisky vyklopenou vcelku brzy. Spokojeně mlaskl a odložil přebytečné sklo na konferenční stolek, na který vzápětí vyhodil i své nohy. Ty překřížil a udělal si tak maximální pohodlí. Ruce složil na hrudi, chumlajíc se tak do své měkké mikiny, která příjemně hřála. Vzhledem k tomu, že místnost nebyla nikterak přetopená, ba spíše naopak, se tím pádem ani nemusel zaobírat s odhazováním svého ošacení. A kdyby se v jeho blízkosti nacházely nějaké ty mladičké slečinky, které jsou hotové z každého slova a zatnutí vypracovaných svalů, dozajista by upoutal jejich pozornost. Stačilo by jen pohodit hřívou, anebo o jejich jinak laciné osoby projevit sebemenší zájem. Jeden pohled a byly by jeho. Dívky, které by zahřály jeho postel a usvědčily ho v myšlence, že mu žádná neodolá. Vlastně by se mohl v následujících dnech a týdnech zaměřit na docela někoho jiného a ne jen nějaké lehké děvy, které roztáhly nohy, sotva se k nim přiblížil. Ve finále zrovna těch na jeho seznamu bylo nejméně. Rádoby slušné holky se životem na dobré úrovni byly nejrozšířenější kategorií, ale co taková Selekce, která se měla v brzkých dnech konat? Už jen ta představa načančaných krásek v drahých šatech mu dokázala rozproudit krev v žilách. Navíc právě kvůli té honosné události samotné královské rodiny se tu všichni poslední dobou scházeli. Jeho komplici chtěli plánovat vůbec první útok, jenž se měl konat v co nejbližší době. Nehodlal ani předstírat, že ho jejich názory zajímají. Ale slova vyřčená jím by už vnímat mohli, jinak...
Ale pár jich stejně ohnu… myšlenka, která ho donutila ke spokojenému ušklíbnutí. Toho si mohl všimnout i nově příchozí, o jehož přítomnosti však neměl až doposud sebemenší tušení.

Nebylo mu však dopřáno příliš dlouhé rozjímání nad tím, jak se dostat k děvčatům, která byla pozvána samotným přitepleným princem na jeho načančaný zámek. Neviděl nic horšího než to, co se nazývalo mužem a ženské o něj měly soutěžit a předbíhat se, která si ho zaslouží nejvíce. Větší stupiditu ještě neviděl. Vlastně jo… jeho rodina byla dokonalým ukazatelem tupých zabedněných ovcí ovlivněných systémem a pošahanou dobou. Každopádně princátko konající Selekci několika desítek dívek s přehledem obsazovalo druhou příčku. Aniž by to čekal, gauč se s ním pohnul a vytrhl jej tak z toku myšlenek, do nichž byl ponořen. Nejprve pootevřel jedno oko, aby zjistil, který idiot mu to narušuje osobní prostor a obtěžuje jej svou přítomností. Jakmile mu pohled padl na toho televizního šaška, uráčil se rozevřít i víčka druhého oka, otáčejíc hlavu mírně jeho směrem. Nasupený výraz vystřídala lhostejnost k tomu, že na něj mluví a on mu nerozumí ani slovo. Vlastně si při jejich prvním setkání ani nedělal námahu zapamatovat si jeho jméno.
„Přestaneš na mě tak blbě čumět? Stejně meleš sračky a koho to zajímá? NIKOHO! Nikdy z tebe nevypadlo nic, co by se dalo brát vážně, tak si běž hrát s panenkama a nezabírej místo.“ Pronesl hlasitě, protože zrovna v tu chvíli se rozhodl, že přemístí své nohy ze stolu na pohovku. Jaká to nesmírná náhoda. Chtěl však Nathanielovi dát najevo, že ho skutečně nezajímá ani jedno slovo, které mu vyletí z úst. Namísto toho se na gauč začal přemisťovat celý, dávajíc tak tomu troubovi najevo, aby mu uhnul, jinak ho z té pohovky skopne dolů.
Kyle Landley
Kyle Landley
Poèet pøíspìvkù : 5
Join date : 19. 02. 19
Age : 33
Location : Angeles

REBELSKÉ GHETTO Empty Re: REBELSKÉ GHETTO

Wed Feb 20, 2019 1:32 pm
*Když skončil v práci, odebral se domů. Tam se pouze převlékl do pohodlnějšího oblečení, než byly džíny a košile. Do kapsy nejmilejší černé mikiny si nastrkal všechno potřebné, jako mobil, peněženku a klíče od garsonky a zase byt opustil.
Vydal se na místo, kde by v tuto noční hodinu nikdo nechtěl být. Kapucu si stáhl hlouběji do obličeje, aby nikdo neodhalil jeho identitu a začal se prodírat městem plným lidí v očekávání Selekce. *Taková ztráta času, vybírat si z pětatřiceti holek. *Když se dostal na místo, tiše otevřel dveře ve snaze být nezpozorován. Na gauči se rozvaloval Finn a vedle něho Nath. *Takže to bude schůze jako vždy, o ničem * Nezpozorován se dostal až k baru, kde si natočil sklenku vody. Dnes neměl v plánu se opít. Ne dnes, protože zítra sem má dorazit Selekce a kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby se nemohl hnout. Když přišel ke gauči zjistil, že i Nath nepije. Jenom Finn měl na stolku položenou sklenku a v ní pomalu rozpouštějící se kostky ledu. Jak bylo jeho zvykem, došel k mrazáku a vytáhl prázdnou nádobu na led. Jak taky jinak...*Finne, už zase? Je to vážně takovej problém, natočit do toho vodu a šoupnout to zpátky do mrazáku? *Utrousil jednu nebo dvě nadávky a šel si sednout k nim. Na rozdíl od Natha ovšem nezabral místo na gauči, nýbrž zabral křeslo naproti nim.* Kde jsou všichni? *Prohodil, aniž by čekal odpověď. * Měli by přijít, potřebujeme se domluvit, co se Selekcí
Nathaniel Walker
Nathaniel Walker
Poèet pøíspìvkù : 9
Join date : 17. 02. 19
Location : Wawerly

REBELSKÉ GHETTO Empty Re: REBELSKÉ GHETTO

Wed Feb 20, 2019 5:36 pm
Jejich samota byla brzy narušena nově příchozím. Pomalu ale jistě se začínala společenská místnost zaplňovat. Na blonďatého muže reagoval pouze zvednutím ruky a letmým mávnutím. Dal mu najevo, že o něm ví, ale nyní se jeho pozornost upírala na kluka na gauči. Nathan měl jednu nešikovnou vlastnost a to, že jména prakticky zapomínal ve chvíli, kdy mu je druhý oznámil. Většinou se pak celý rozhovor modlil, aby dotyčného znovu nemusel oslovit. Jeho znalo spoustu lidí, většina znala jeho jméno a to díky televizi. On však nebyl schopný najednou pobrat tolik jmen. Zpravidla tušil. Ale aby si byl jistý? Ani za jedno jméno ve vlastní hlavě by nedal ruku do ohně. To sice bylo pro moderátora opravdu nepříjemné, ale ve svém pořadu se s tím naučil pracovat. Krom toho… u rebelů nemusel vědět jména. Čím méně věděl o životech jednotlivců, tím lépe pro něho. Alespoň nebude muset lhát, pokud by došlo na nejhorší. Jenže pokud by došlo, už mu stejně nikdo nedá možnost zalhat.

Jakmile se světlovlasý muž rozčiloval nad neschopností Finna umístit nádobku na led zpět do lednice, pohlédl jeho směrem. „Neslyší tě,“ zvolal a opět se věnoval jen kolegovi na gauči. Dostal silné nutkání pokračovat v tom co započal. Fakt, že si nepamatoval jména, z něho někdy činil velmi otravného tvora. Své o tom věděl jeho bratr. Krátce zauvažoval nad tím, jak moc by asi Finna vytočil, kdyby na něho začal pokřikovat „Phile“ jako zaseknutý kolovrátek. Jenže ke svému činu nedostal možnost. Rebel proti němu se konečně ohradil a vyštěkl docela sám.

„Uuu,“ vydechl s údivem a pobaveně se zasmál. „Vstával jsi špatnou nohou? Vystrčit levačku místo pravačky někdy zničí celý den,“ mlel si své, jakoby Phill vůbec nic neřekl. „Nicméně, nemůžeš tvrdit, že nikoho nezajímá, co řeknu. Divil by ses, jakou mám sledovanost,“ mrkl na něj a neodpustil si přitom gesto, kdy na něho poukázal ukazováčkem, zatímco palec nechal vzpřímený. Záhy si ale všiml, jak se Finn chystá přemístit svou maličkost na gauč a uzurpit ho jen pro sebe. Jenže to on tak nenechá. Nekočkoval se s bratrem roky proto, aby nyní prohrál. Lépe se na gauči zapřel, a zatímco jednu nohu pomalu vklínil do polstrování, druhou pokrčil a byl připraven třeba i kopat, pokud se Finn nerozmyslí. Nevzdá se bez boje.

Zároveň však přesunul pohled k blonďákovi v křesle. „Dej jim ještě pár minut a ono se to sleze. Nemůžeš po rebelech chtít přeci dochvilnost. To by vůbec nebylo rebelské!“ Zasmál se, než se zakousl do vnitřku tváře a zlovolně přimhouřil oči. Další varování pro Finna, kdyby se přeci jen chtěl probít a získat si gauč. Měl stejné právo na něm být jako on. „Krom toho,“ nadechl se a tvář se mu opět uvolnila. Pohledem přejel oba muže a potutelně se usmál. „Myslím si, že kdyby tady Phil poslouchal, uslyšel by něco velmi zajímavého. Mám pro vás informaci, za všechny prachy.“ Radostně se narovnal v zádech, aby tak na sebe upozornil. Dožadoval se tak nepřímo pochvaly, kterou si zaručeně zasloužil. „Ale to až budeme všichni. Ale napovím, jde o selekci,“ mluvil spíše směrem ke Kylovi, než se podíval opět na Finna. „Tolik k mému hraní si s panenkami, ano?“
Spencer Illéa
Spencer Illéa
Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 16. 02. 19
Age : 25
Location : Někde v Illey

REBELSKÉ GHETTO Empty Re: REBELSKÉ GHETTO

Wed Feb 20, 2019 5:53 pm
*Dnesk aměl velký den v práci. Měli velké objednávky na zbraně, samozřejmě tajné. Aby se trochu odreagoval od toho všeho, vydal se do posilovny, kde strávil asi dvě hodiny jen mlácením do boxovacího pytle. Když má dost a většinu své energie si vybil, dojde do svého bytu, kde si vezme sprchu, dá si na sebe černé džíny, tmavě šedé tričko a černou bundu, aby hezky splynul s tmavými koutky ulic. Venku je už skoro tma a on se vydá do sídla rebelů.*/S čím zase dnesk apřijdou./*Prochází tmavými ulicemi, na hlavě má kapuci, aby mu nikdo neviděl do tváře. Dojde na místo a hned vejde. Uvidí, že tu už pár lidí je.*Jaké panenky?*Nadzvedne obočí, když uslyší poslední slova Nathaniela.*/Dal si snad něco?/*S myšlenkami, jak moc je Nathaniel asi zhulenej si sedne do jednoho z křesel, opře se a zadívá se na strop.*
Kyle Landley
Kyle Landley
Poèet pøíspìvkù : 5
Join date : 19. 02. 19
Age : 33
Location : Angeles

REBELSKÉ GHETTO Empty Re: REBELSKÉ GHETTO

Wed Feb 20, 2019 6:19 pm
*Když mu Nath prozradí, že jej Finn neslyšel, pouze nad tím mávne rukou. U Finna to ostatně není nic nenormálního, že by po sobě měl snad uklízet.
Když se na křesle uvelebí, začne pozorovat ty dva, kteří vypadali, jako by se do sebe měli za chvíli pustit. Nebo aspoň Nath, Finn seděl stále rozvalen na gauči a ignoroval děj v místnosti.*Nenapínej Nathe*Popíchne mladého moderátora. Byl natěšený jak malé děcko, že se konečně zase začne něco dít. A to, že Nath prozradil, že něco ví, jej rozrušilo ještě víc. Sám by se k žádným informacím nedostal, nebýt rebelů. Televizi neměl, mobil moc nepoužívá a většinu dne je v práci. Nebylo tedy divu, že prahl po jakýchkoli informacích k útoku.
Když do místnosti vejde další postava v černém, okamžitě mu dojde, kdo to je. Spencer. Bývalý korunní princ. Kývne na pozdrav. * Ále, Finn zase vykládá nesmysly. * Odpoví Spencerovi na otázku a vyčkává, zda Nath teď, když přišel Spencer, něco řekne...*
Finn Ansgar Mørk
Finn Ansgar Mørk
Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 15. 02. 19
Age : 29
Location : Dánsko

REBELSKÉ GHETTO Empty Re: REBELSKÉ GHETTO

Fri Feb 22, 2019 8:00 pm
On se s kontrolou vyřčených slov nikdy nijak nepáral. I kdybyste před něj postavili malé dítě, slovník by zůstal neměnný. Jednalo se o zažitou rutinu, kterou by nezměnil ani tehdy, kdy by se mu samotné princátko rozhodlo předat svou pozlacenou korunu s květinami podtrhujícími jeho nezpochybnitelné mužství. Ach, jak jeho bavilo podkopávat ostatní autority. Neměl důvod si z nich dělat ani sebemenší starosti. Ani za jednu jedinou vrásku na čele mu nestálo poslouchání rádoby vyšší moci, která ve finále mlela jen samé nesmysly. Přeci jen měl na víc, než aby se zaobíral respektováním, kdo ví koho.

Sám sobě se ale divil, že tu vůbec s těmi podivnými existencemi ztrácel čas. Fakt, že on sám se mezi ně řadil taktéž, bez povšimnutí přecházel. Byl lepší než oni. O to víc ho rozčilovalo, když ani ta televizní maškara nedošla svého uvědomění a neustále oxidovala na místě, které se rozhodl znenadání zabrat zbytkem svého těla. Uvědomoval si, že ho bude obtěžovat, proto by jej rád vystrnadil do přijatelné vzdálenosti, kdy si každý mohl dýchat svůj vlastní vzduch z blízkého okolí. V průběhu odstraňování překážky si dokonce povšiml, a to už je co říct, že se tím vůbec obtěžoval, nově přicházející osoby. Frajer, jehož vyčítavá slova ohledně nádoby na led neměl šanci zaslechnout a vůbec jej to netrápilo. Ba naopak. Rty se zkroutily do škodolibého šklebu, kdy srdce zaplesalo potěšením nad tím, jak někdo bude dělat práci za něj, protože je to stejně snazší než se ho snažit přesvědčit o něčem, co by proti své vůli nikdy neudělal. Jakoby mě to zajímalo.
Svůj pohled však záhy upřel zpět na nezářící mediální hvězdu, snažíc se odezírat ze rtů vše, co mu z nich létalo. Několik vteřin poté však naznal, že ho to stejně vůbec nezajímá, proto mu věnoval jeden pohled plný nenávisti a opovržlivě přitom protočil panenky. V tuto chvíli usoudil, že řešit hloupý spor dětské velikosti nemá zapotřebí. Proto jej ukončil ještě v zárodku, kdy byl schopen ještě s nezatemněnou myslí vztekem rozumně uvažovat.
„Přerostlý děcko,“ odfrkl si s nezájmem a hbitě se vyhoupl na nohy. Popadl sklenku, se kterou zamířil zpět k baru, ignorujíc příchod dalšího člena téhle podivné party. Sic věděl, kdo další se rozhodl je poctít svou zbytečnou přítomností, nepřemáhal se ani k jedinému slovu. Namísto toho si chtěl dolít, protože s plnou sklenkou se tyhle nechtěné konverzace a setkání přečkávaly lépe. Cestou si dokonce ztlumil hudbu tak, aby byl schopen slyšet jejich případné rozhovory. Navíc tak nějak tušil, že ten tupec na gauči bude ještě rád něco říkat. A na to chtěl být připraven.

Sotva rozšrouboval víko lahve, zarazil se v pohybu, zvedajíc až dramaticky pomalu zrak k Nathanielovi, jenže neměl ani sebemenší tušení o tom, na jak sakra tenkém ledě se pohybuje.
„Měl bys držet zobák, protože pak ti ho budou dávat dohromady leda tak bílý pláště ve špitále.“ Zavrčel. Už nyní věděl, že toho idiota nebude mít rád. Alespoň teď se jevil jako jeden z těch tupců, kteří si myslí, že sežrali veškerou moudrost světa a ono nic. Pravý opak, který přes tu hloupost ani neviděli.
„Chceme udělat hromadnou návštěvu chirurgie?“ Sklouzl pohledem i ke Kyleovi, jehož jméno se nenamáhal zapamatovat stejně tak jako toho prvního pitomce.
„Nečekáš snad, že tě tu někdo bude přemlouvat, abys vyklopil informace, že ne?“ Hlasitě se uchechtl a dolil si whisky tak, aby mu na několik dalších chvil vystačil. Namísto gauče se však vydal k volnému křeslu. Nohy opět hodil na stůl a při prvním doušků zabodl svůj ledově modrý pohled do všech přítomných.


Nathaniel Walker
Nathaniel Walker
Poèet pøíspìvkù : 9
Join date : 17. 02. 19
Location : Wawerly

REBELSKÉ GHETTO Empty Re: REBELSKÉ GHETTO

Sat Feb 23, 2019 10:23 pm
Vítězství, se pochopitelně promítlo na Nathanově obličeji. Koutky se spokojeně povytáhly nahoru, stejně jako tomu bylo pokaždé, jakmile vyhrál byť jen malicherný souboj nad svým bratrem. Již se nadále nežinýroval a nožky přesunul na gauč daleko pohodlněji a zároveň tak zabral i zbytek jen pro svou maličkost. Pochyboval, že by se někdo další snažil o to, co provedl on Finnovi. Na vytlačování lidí z gauče byl zkrátka expert a vzhledem k tomu, že jeho bratr dnes neměl přijít, byl klidný.

Natočil hlavu k nově příchozímu, jen aby zjistil, že jde o Spencera. Jediný muž v ghettu, jehož jméno si stoprocentně pamatoval. Nadechl se ke krátké odpovědi, která by dost možná odstartovala obsáhlou obhajobu, proč zatraceně mluví o panenkách. Ke štěstí všech, ale blonďák v křesle odpověděl za něho. Zachránil tak dost možná všechny přítomné před dalším neužitečným proslovem televizní hvězdičky. Nathan rád tlachal a ještě raději mluvil o tématech, které mohl vyždímat do poslední kapičky. Dokud ho k proslovu něco napadalo, zpravidla jej neukončoval. „Díky,“ vydechl nakonec, když už nádech k odpovědi uskutečnil a přitom se zadíval na Kyla. Pokynul mu hlavou a rozhlédl se po osazenstvu, které se postupně začalo rozrůstat.

„Řekni, je násilí vždy první možnost, kterou zvolíš?“ Povytáhl obočí v tázavém gestu a pořádně si nevrlého Phila prohlédl. Jeho vyhrožování jej iritovalo. Musel si rýpnout, i když tušil, že to nemusí dopadnout dobře. Ale vzdálenost mezi nimi byla dost velká, než aby po něm, alespoň nyní, v nestřeženém okamžiku skočil. Pochopitelně bude opatrnější, až se k němu Finn opět přiblíží. „Zase!“ Vykřikl Nath s prstem nasměrovaným k Finnovi. Měl velké nutkání opětovně poukázat na to, že neumí nic lepšího, než vyhrožovat. Následně však ruku stáhl k tělu, pohodlně se uvelebil a krátce zaklonil hlavu. Zavřel oči a frustrovaně vydechl. „Fakt skvělý přístup,“ zavrtěl hlavou a promnul si oči, jako by byl unavený. Ten pravý čas, opět se soustředit. Vymrštil se do sedu a přesunul se na kraj gauče. Usadil se, nohy dal na zem a ruce spojil před sebou. „Ne, od tebe ne,“ odpověděl Finnovi, který zněl, jako kdyby o jeho informacích pochyboval. „Ale Kyle by to udělal rád, že?“ natočil se k blonďatému kuchaři a mile se na něj usmál. „Takhle vypadá zájem, vezmi si z něho příklad,“ poukázal na světlovlasého kluka v křesle, než zcela výjimečně zvážněl.

Pohledem přejel všechny přítomné, než se rozhodl zpustit. „Abyste netvrdili, že to ze mě leze jak z chlupaté deky,“ nadechl se a zvolil dramatickou pauzu. „Nepochybuji o tom, že se tu najdou tací, kteří tuto novinku zpochybní, případně nad ní zavrtí hlavou,“ podotkl a přitom se zadíval na Finna. „Ale pro ostatní by mohla být zajímavá,“ dodal a naopak se otočil na Spencera s Kylem. „Já a můj bratr jsme byli najati královskou rodinou, abychom moderovali nový pořad přímo navázaný na selekci. Po celou dobu selekce si můžeme zvát účastnice i královskou rodinu do našeho pořadu. Všichni asi dobře víte, že v zájmu zachování tajemství se já ani bratr prozradit nemůžeme. Já ani on nemůžeme podniknout vůbec nic. Ne pokud nechceme skončit odsouzeni za vlastizradu.“ Mluvil polohlasem a o to víc vyznívala jeho vážnost. „A věřte, mně by oranžová fakt neslušela,“ dodal pro odlehčení a přitom rukama naznačil, jako by před sebou držel mříže. Úmyslně přešel to, že by za vlastizradu byl záhy odsouzen k smrti. „Ale máte tu prostředek, který vám podsouvám jako na talíři. Myslím si, že pokud bychom to dobře naplánovali, může z toho vzniknout sakra dobrý způsob pro zviditelnění. Já i bratr sice v televizi budeme selekci propagovat a vychvalovat až do nebes, ale je to prostor pro ukázání nesouhlasu.“ Pronesl spokojeně a vyčkával na první reakce. Pochopitelně to všechno mělo své háčky, ale o tom později.
Spencer Illéa
Spencer Illéa
Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 16. 02. 19
Age : 25
Location : Někde v Illey

REBELSKÉ GHETTO Empty Re: REBELSKÉ GHETTO

Sat Feb 23, 2019 10:49 pm
*Po práci se rozhodl zajít do Ghetta, kde jak doufá, budou mít ostatní nějáké novinky, které by jim pomohli.*/Nedělej si naděje./*Jen co vkročí dovnitř, přemýšlí, kde asi Nathaniel sehnal tak dobrou trávu.*/Ten fakt není normální./*Zavrtí hlavou a sedne si do křesla.*/Jako skoro vždy./*Pomysli si mezitím, co má oči přišpendlené k na místy popraskanému stropu. Na chvilku zavře oči, ale stále vnímá slova ostatních. Jakmile se Nathaniel rozhodne začét sdílet své nové informace. Opře se do křesla více a pohled stočí k němu.*/Tak co to bude?/*Pozorně poslouchá jeho slova a na konci se uchechtne.*/To neslušela./*Zavrtí hlavou.*T je dobrý nápad.*Sohlasí nakonec a pokýve hlavou.*/To že jsou tam a budou moderátoři nám může hodně pomoci. A ještě uvádět Selekci... Takové štěstí, to není skoro ani možné./*Spojí si ruce, mírně se nakloní dopředu a na chvilku se zamyslí. Myšlenky mu zabloudí až k jeho mladšímu bratrovi. Rychle je zapudí, protože Damon je to poslední, na co chce myslet.*/Nemůžu si dovolit do toho míchat nějáké svoje pocity./
Kyle Landley
Kyle Landley
Poèet pøíspìvkù : 5
Join date : 19. 02. 19
Age : 33
Location : Angeles

REBELSKÉ GHETTO Empty Re: REBELSKÉ GHETTO

Sun Feb 24, 2019 7:16 pm
*S tváří zcela bez výrazu poslouchá handrkování Finna s Nathem. Věděl, že oba jsou umanutí a jen tak se nevzdají, proto jej často bavilo sledovat jejich hádky, které byly často schválně vyprovokované že strany mladého moderátora.
Právě teď ale onen moderátor začal vydávat informace, jež doteď schovával v rukávu. Ironicky se ušklíbl, když Nath naznačil, že oranžovou fakt nemusí. * /To fakt ne. Oranžová by ti nesedla k pleti./ *Nath ovšem ještě neskončil. Tu nejdůležitější informaci podal, ale ještě musel dodat pár vět, které každému v místnosti musely dojít. Jemu osobně se nápad, udělat něco při jeho pořadu zamlouval, ale jen na jeho názoru nezáleželo. Hlavní rozhodnutí bylo na Spencerovi. Kyle ovšem kývl hlavou na znamení souhlasu a čekal na vyjádření výše postavených. *
Melissa L. Anderson
Melissa L. Anderson
Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 26. 02. 19
Age : 23
Location : Bonita

REBELSKÉ GHETTO Empty Re: REBELSKÉ GHETTO

Tue Feb 26, 2019 4:54 pm
*V Angeles je poměrně krátce, což jde vidět i na jejích, skoro až nevinných očích. Rozhlíží se všude, kde se jen něco mihne. Sice v cirkuse je hodně světel, různých kostýmů a hlavně zvířat, ale toto je pro ní přeci jen něco docela jiného. Ven vyrazila hned po zkoušce, takže není divu, že na sobě má hromadu třpytek, mozolů a hlavně že její vlasy trčí do všech stran. Jenže ona si prostě nedokázala dát jen tak pokoj a město vidět musela. Je z něj úplně na větvi, přesně jak předpokládala.* /Možná bych se měla podívat i jinam. Rebelové z Bonity říkali, že tady něco jako hlavní skupina. Jenže, možná bych tam lézt neměla. Nemám jistotu, že se mi tam nic nestane./ *Přestože se často tváří jako odvážný člověk, někdy tomu tak úplně není. Zvlášť v případě prvních setkání a vlastně všech poprvé. Je zvláštní, že vystupovat před publikem už jí nevadí, no na toto si nezvykne asi nikdy.* To zvládneš. Jen klid. *Mne v rukách okraje bledě modrých, po kolena dlouhých šatů se šněrováním na krku. Avšak jako správný cirkusák, i ona vyčnívá a to zrovna nejhorším možným způsobem. Na nohou totiž nemá žádné lodičky nebo snad balerínky, ale naopak černé konversky. Není to proto, že by neměla modní cit, ale ráda má na nohou něco pevného a pohodlného, kdyby bylo potřeba se rychle vypařit.* Nic se nestane. Modřiny zmizely, jizvy nejsou vidět, bude to dobré. *Uklidnuje se, než dojde na ono pochybné místo. Neřekla by však, že to je sídlo rebelů. Pohybuje se velmi obezřetně a pomalu pevně svírajíc svou kabelku, kde ukrývá svá malá ostrá tajemství. Možná úplně nebyl nejlepší nápad chodit sem v noci, ale s tím už asi nic nenadělá. Najednou ji ale něco vyruší. Nebo spíše vyleká. Pomalu se vydá za těmi mužskými hlasy, avšak zastaví se kousek od domu.* /Opravdu tam mám jít? A mám zaklepat, nebo prostě tam nějak nenápadně vejít?/ *Nakonec se jen nadechne a opatrně vstoupí dovnitř. Nebyl to zrovna dobrý nápad. Protože jen co uvidí všechny ty muže, zatrne ji.* Zdravím. *Poví potichu a pouze zvedne ruku na pozdrav.
Finn Ansgar Mørk
Finn Ansgar Mørk
Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 15. 02. 19
Age : 29
Location : Dánsko

REBELSKÉ GHETTO Empty Re: REBELSKÉ GHETTO

Tue Feb 26, 2019 7:39 pm
Po několikátém smočení rtů v perfektně vyleštěné sklence, na jejímž dně se převalovala zlatavá tekutina, se s tichým heknutím, jakoby právě prováděl jednu z nejnáročnějších prací světa, natáhl a odložil ji pro následující okamžiky zpátky na konferenční stolek, kde na ni měl výborný výhled. A hodlal si své pití střežit ostřížím zrakem, byť moc dobře tušil, že tyhle chcíplotiny neměli koule na to ho provokovat déle než jim to jejich omezená odvaha dovolovala. Nathan byl sice tou hořkou výjimkou, která mlela páté přes deváté, ale u něj nebral vážně skoro nic. Proto se při jeho slovech o násilí pouze tajemně ušklíbl, jakoby mu myslí právě prolétl jeden plán na krvavý útok plný bolesti a utrpení, skládajíc přitom ruce na hrudi. Nohy opět vyzvedl do výšky a patami se zapřel o kraj dřevěného stolku, ignorujíc základy slušného vychování. Modré oči skenovaly každičký detail, který by mu mohl pomoci v tom, jak co nejlépe odklidit z pole přítěž a zbytečné kusy, ale prozatím se s vyjadřováním dalších názorů držel zkrátka. Dostačující bylo už jen jeho až nepříjemné zírání, kdy měli lidé pocit, jakoby jim hleděl až do samotného nitra duše. Jakoby je chtěl zmanipulovat a přinutit dělat přesně to, co si umane on sám. Vlastně to bylo dosti pravděpodobné bez ohledu na to, že jen nedaleko od něj vysedával Spencer, ten samozvaný vůdce celé skvadry.

Mezitím, co nezářící televizní hvězdička mluvila, si on z hlavy stáhl sluchátka, která nechal ledabyle zavěšená kolem krku. Když už se dal ten šašek do vyprávění svých nově získaných informací, nerad by, aby mu něco uniklo. Přeci jen byl rebel srdcem i duší a nekalosti spolu s porušováním zákonu lahodily jeho duši a cítil se s těmito činy tak ztotožněný, že pro dokonalý výkon svého ‚vedlejšáku‘ v tmavých stínech a utajení musel znát cokoliv, co mohlo pomoci. Bohatá smetánka musela vědět, že oni jsou nekompromisní a radikálně dají najevo své postavení. V případě jeho osoby o sobě dá vědět s přehledem sám.
Nathanielovy narážky přecházel bez povšimnutí. Minimálně nedával najevo žádný vztek a rozhořčení, které mu ten pitomec způsoboval. Ve skrytu duše už však spřádal plán na to, jak mu dá v tu nejvhodnější chvíli najevo, že nezkušení primitivové si s ohněm hrát nemají. A že mu vařil krev v žilách už jen tím, jak neopatrně volil svá slova. Nakonec to bude ale jeho chyba, když dostane pěkně mířené rány do ciferníku.
Zmínka o televizním pořadu, který vedl se svým stejně nezdařeným bratrem, však upoutala jeho pozornost. Smysly se rázem zbystřily a kapka zvědavosti ho donutila pozvednout hlavu tak, že nyní to vypadalo, jakoby skutečně vnímal všechno, co Nathaniel vypustí z úst. A poznámka o oranžové kombinéze dokonce zapříčinila škodolibý škleb. „Naopak… tobě by ta vyblitá barva docela dost padla… spolu s gilotinou, která by ti pak usekla hlavu… měl by ses zachovat jako chlap, pokud ho v sobě máš, a něco zkusit.“ Lstivý plamen v očích byl jasně znát, stejně jako jeho touha po utrpení druhých a plačtivému volání o pomoc. Ach, jak rád by se on díval na všechen ten poprask.
S hlasitým povzdechem, jak ho to rázem celé unavilo, si prokřupal prsty na rukách, věnujíc tomu, který až doposud měl hlavní slovo, další ze série svých pronikavých pohledů.
„Nebudu tam nikde skandovat s demonstračními cedulemi… to nech Spencerovi a Kyleovi, jestli se na to cítí a nepřijde jim to moc… obtížné,“ s posledním slovem si dal načas, za to je pronesl tak jízlivým tónem, že se zarývalo až do morku kostí. Rozhodně by tam nešel jen proto, aby vyjádřil nesouhlas tímto dětinským způsobem.
„Dělobuchy, kouř, zbraně… tos měl taky na mysli?“ Položil po dlouhé době vcelku zásadní dotaz, po kterém zhluboka nabral dech do plic, přičemž se natáhl po sklence a kopl do sebe další doušek. A zrovna v ten moment, kdy odkládal sklenku nazpět, vrzli dveře a dovnitř proklouzla další osoba. Tentokrát výrazně drobnější a co víc, žena v šatech a svítivých červených teniskách. Ta ví, jak na sebe upoutat i nechtěnou pozornost. Protočení očí na sebe nenechalo dlouho čekat a on měl tendence prohlásit něco útočného na její účet. Pohledem ji sjel od hlavy až k patě, načež se nadechl k dalším slovům. „Doufám, že s tímhle ohozem sebou vedeš i partičku fízlů,“ zabručel a aniž by jí věnoval pozdrav, poctil dívku těmito nepříjemně znějícími slovy.
Nathaniel Walker
Nathaniel Walker
Poèet pøíspìvkù : 9
Join date : 17. 02. 19
Location : Wawerly

REBELSKÉ GHETTO Empty Re: REBELSKÉ GHETTO

Tue Feb 26, 2019 9:13 pm
Nathan byl rád, že mu všichni, téměř všichni, odsouhlasili, že oranžová není nic pro něho. Vězení bylo místo, kam by se nešel podívat ani na exkurzy, i když to mohlo být poměrně zajímavé. Přesto neodolal a střelil k Finnovi nesouhlasným pohledem. Naprázdno polkl a výraz jeho tváře zhrubl. „Jen pokud na mě bude tvoje hlava už čekat v košíku pod gilotinou.“ Mrkl na něho. Ne, přeci by se nenechal rozházet. Byl to přeci jen Phil, kdo se nyní snažil dělat zle. Hodlal to ignorovat. Náladu si vylepšil záhy tím, že ostatní kluci s ním souhlasili a nápad se jim líbil. „Co na to říct, mám prostě štěstí,“ uculil se spokojeně a přitom si prsty zajel do vlasů na zátylku. Takové hnízdo sice neměl šanci upravit, ale pokoušel se mu dát alespoň nějaký směr a tvar. Následně však svoje prohlášení nezapomněl zaklepat. To kdyby náhodou štěstěna rozhodla, že ho nadále nebude podporovat.

Ještě jednou kmitl pohledem po přítomných. „Tak jako tak, máte o čem přemýšlet. Nechte to projít hlavou a příště si můžeme říct nápady,“ rozhodl, než pohlédl na Spencera. „Ne že bych chtěl brát tvoje místo vůdce.“ Prohodil mile a přitom nad tím laxně pokrčil rameny. Napadlo ho, že takové rozhodování by si mohl Spencer vzít osobně, ale doufal právě v opak. Mohl už jen hádat, od koho pak přijde ten nejlepší nápad, jenže to by jeho dobrou náladu nesměl podrývat znovu Finn. Viděl ten jeho pohled, ale tím se nenechal rozházet. Místo toho se posunul trochu dál na gauči a pokoušel se jeho pohled kopírovat. Jen tak z čisté provokace, která se opět vracela s nemalou chutí.

„A já doufal, že tě uvidím skandovat a házet rajčata,“ ušklíbl se. Ono by ale dost možná bylo nebezpečné dát Finnovi do ruky rajče. S velkou pravděpodobností by se totiž rozprsklo o Nathanův obličej. No, možná by se zkusil vymluvit, že rajče neútočilo na jeho obličej… ale obličej zaútočil na rajče! Někdy je třeba si pravdu trochu přibarvit podle sebe, jinak to nešlo. Když ale na řadu přišly dělobuchy, kouř a zbraně, tiše polkl. Přejel si prsty po krku a zavrtěl hlavou. „Myslel jsem spíše na alegorické vozy a nápisy na tričkách,“ pronesl ironicky. „Selekce? Ne děkujeme!“ Dodal automaticky jeden z nápadů. „Nestal jsem se rebelem, abych nic neudělal,“ ujistil Finna. „Kouř, dělobuchy, proč ne… když se nikomu nestane nic vážného. Tím myslím lidi, kteří k tomu sotva přijdou. Odmítám ohrožovat ty, kteří s tím nemají nic společného. Ale proč ti to vlastně říkám? Ty bys to všechno stejně řezal hlava nehlava, nemám pravdu?“ natočil hlavu na stranu a zamrkal na něj. Tvář měl dokonalého neviňátka a právě tím doufal, že Finna opětovně popíchne.

Když se ale ve dveřích objevil někdo nový, okamžitě se k němu otočil. K vlastnímu překvapení spatřil děvče. Tady! Neváhal a vyskočil na nohy. Přeskočil prázdné křeslo, které mu jinak bránilo v cestě a zároveň se tak vyhnul tomu, aby přelézal ostatní kluky. „Já jsem Nathan,“ pronesl se zářivým úsměvem a natahoval k dívce ruku. Představoval se automaticky, jeho jméno nebylo žádné tajemství. Následně se otočil přes rameno a varovně sjel Finna pohledem. „Jeho neposlouchej,“ otočil se zpátky k dívce a odmávl Phila rukou. „Je to místní bručoun… ale každý správný spolek takového potřebuje.“ Předem Finna omluvil a postavil se po boku dívky. „Víš, jeho takt a milý přístup zemřely tragickou smrtí zhruba v sedmi letech,“ náznakem dívce pošeptal, a přesto mluvil dost nahlas, aby se to dostalo i k ostatním. „Posadíš se?“ ukázal rukou na volná místa. Někdo se nových ptáčátek ujmout musel.
Spencer Illéa
Spencer Illéa
Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 16. 02. 19
Age : 25
Location : Někde v Illey

REBELSKÉ GHETTO Empty Re: REBELSKÉ GHETTO

Tue Feb 26, 2019 9:44 pm
*Začne přemýšlet nad slovy Nathanile. Uvědomuje si, že je to hodně velká věc a potřebuje se to hodně promyslet. To co řekne Finn nekomentuje jen nad tím protočí oči.*Nemysli si Finne, že se toho bojím.*Podívá na rebela.*Nebojím, jen nechci, abychom se hned prozradili. Musíme být opatrní, protože myslím že ani jeden z nás nechce skončit bez hlavy.*Promne si spánky.Chce dosáhnout jejich věci, ale klidněji. Musí postupovat opatrně.*/Úplnou pravdu./*Souhlasí  v duchu s Nathanielem a nad slovy, žemu nechce brát jeho vůdcovskou pozici jen mávne rukou, ví že se Nathaniel moc snaží a má skvělé nápady za což je mu vděčný.* To je dobrý nápad, ale vážně opatrně.*Pohlédne na Finna.*Ale jestli vážně moc trváš na tom, aby tam někdo skandoval s cedulema.*Odmlčí se.*Seženu ti je a ty si na ně můžeš napsat cokoliv budeš chtít, přinesu ti i nějáké třpytky, aby sis je mohl hezky ozdobit a víc tím připoutat pozornost strážníků, kteří ti prostřelí kulku hlavou.*Při jeho slovech má kamennou tvář. Najednou se otevřou dveře a Spencer v nic spatří dívku. To ho celkem překvapí, takže vytáhne jedno obočí. Rychle se ale zase začne tvářit normálně.*Ahoj.*Pozdraví ji a přeměří si ji pohledem.*Jsem Spencer.*Představí se.*Můžu se zeptat na tvoje jméno?*Přeměří si ji pohledem znovu a čeká, co mu dívka odpoví.*Jo Finna si nevšímej.*Ušklíbne se směrem k Finnovi a otočí se zpět na dívku.*
Kyle Landley
Kyle Landley
Poèet pøíspìvkù : 5
Join date : 19. 02. 19
Age : 33
Location : Angeles

REBELSKÉ GHETTO Empty Re: REBELSKÉ GHETTO

Thu Feb 28, 2019 7:55 pm
*Zatímco Nath vyklopí všechny informace, které ví a vyslechne přitom pár urážek od Finna, Kyle přemýšlí nad tím, jak by se taková vzpoura dala provést.* Trička s nápisem Ne Selekci je blbost... Chtělo by to něco originálnějšího. Ale co? Plakáty jsou taky blbost, chce to něco fakt hodně nenápadnýho. Co placky? Každej rebel ve studiu by si je mohl připnout na triko. Kromě moderátorů, to by bylo moc vidět. *Zaobírá se svými úvahami, ze kterých jej vytáhnou až Spencerova slova, mířená na Finnovu hlavu. Ušklíbne se nad nimi, že by konečně někdo Finnovi zasadil políček? To se mu nechce věřit a tak v to ani nedoufá.
Potom se otevřou dveře a vejde další postava. Ovšem, není to Nathův bratr, nýbrž nějaká ženská postava. *Holka? Tady? No potěš koště. Stoprocentně ji z věčného handrkování hrábne. *Když se k ní Nath vyřítí, stojí už na nohou a snaží se zahlédnout tvář oné neznámé. Vidí, že ji Nath něco vykládá a protočí nad tím oči.* On vždycky musí mít první a poslední slovo, co? *Když ji Nath vyvede na světlo, zjistí, že dívka je celkem pěkná. Ale tenhle typ Kyleovi nic neříká. Raději se zaměří na to, co bude neznámá bruneta říkat.*
Melissa L. Anderson
Melissa L. Anderson
Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 26. 02. 19
Age : 23
Location : Bonita

REBELSKÉ GHETTO Empty Re: REBELSKÉ GHETTO

Thu Feb 28, 2019 8:56 pm
*Než se vydá dovnitř, poslouchá rozhovor mužů uvnitř. Trochu ji děsí že tam není žádná žena, nebo spíše že žádnou neslyší. U nich doma byly ve skupině rovnou čtyři, s ní dokonce pět. Líbilo se jí to, že tam měla i lidi, se kterými se mohla bavit i o něčem jiném než jen o zbraních a taktice. Avšak nemá na vybranou a pomalu a co nejvíce nenápadně zapluje dovnitř. Jenže, její slušná a mírně extrovertní já ji moc nenápadnou vidět nechce, a proto jako největší idiot pozdraví a ke všemu ještě zamává. Nemá zrovna dojem, že by se rozhodla udělat dobrou věc. Možná právě ted udělala největší chybu svého života. Ale nad tím už je pozdě přemýšlet, když už stojí před nimi nalepená na dveřích.* /Maminko  pomoc, co jsem to zase udělala?  Proč já se jich držím jako klíště těch rebelů? No jo, protože vlastně máme společné plány, že jo.../ *Dojde jí po chvíli samomluvy a prohlížení si obezřetně svých nových kolegů.  Snaží se s nikým nenavázat oční kontakt, dokud na ni však nepromluví Finn. Pokud by se měla přiznat, je to člověk, se kterým by se na ulici v noci potkat nechtěla.* Neměla bych, myslím, že zůstali doma. A ty boty k tomu nejsou zase tak špatné, ne? *Podívá se na ně a zkontroluje si je z každé strany, jako by snad hledala na nich přilepenou žvýkačku. Čeho se ale pak opravdu lekne je muž blížící se k ní. Tedy, blížit se je slabé slovo na to, že on se k ní doslova přihrnul.* Těší mě. Já jsem Mel... Melissa. *Podá mu ruku a přitom se podívá opatrně na Spencera, kterému vlastně odpověděla na otázku. Pak se opět podívá na Nathaniela.* To je v pohodě. Takoví jako on jsou u nás doma normálně. *Pokrčí rameny a podívá se na místo, kam by se mohla posadit.* /Mám a nebo nemám riskovat to, že jim uteču? Možná kdybych si sedla někam na kraj, v případě nutnosti bych mohla být o maličko rychlejší./ *Nechce vypadat nepříjemně nebo nepřátelsky, ale na první chvíli nevěří raději nikomu. Už otec jí to doslova vtloukal do hlavy.* Možná bych se i posadila... *Poví poměrně potichu a hodí očkem po posledním z této skupinky.* /Asi jsem sem neměla chodit. Není tu ani jedna holka a taky nevím, jestli budeme v Angeles dlouho a zda budu moc mizet, abych třeba chodila na schůze. Nechci aby otec ublížil sestře. Ale ani od něj za toto nechci dostat./
Spencer Illéa
Spencer Illéa
Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 16. 02. 19
Age : 25
Location : Někde v Illey

REBELSKÉ GHETTO Empty Re: REBELSKÉ GHETTO

Tue Mar 05, 2019 3:22 pm
*Pozorně poslouchá slova Nathaniella. V hlavě se mu začnou vířit myšlenky jedna přes druhou. Mezitím, co se baví s Finnem, se do místnosti dostaví nová osoba. K jeho překvapení je to dívka. Tohle vážně nečekal. Nevídá moc rebelky.*/Je z nás nějak nervózní.*Nakloní hlavu na stranu a dívku přejede pohledem, jako by chtěl odhalit všechna její tajemství. Ze začátku je k lidem celkem nedůvěřivý.*/Melissa./*Pohlédne dívce do očí.*/To jméno na ni sedí./Jsi tu nová?*Zeptá se, nikdy předtím ji tu neviděl a chce zjistit, co je zač, aby zjistil, jestli jí může důvěřovat či nikoliv. Po její odpovědi jen kývne hlavou a stoupne si.*Tak vítej tady.*Pohlédne na Finna.*Co nejdřív ti přinesu ty třpytky.*Ušklíbne se.*Zatím./Pokuste se nenechat se zabít./*Vem ještě kývne, okem se ještě podívá na Melissu a vydá se do svého bytu, rychlejším krokem.*
Kyle Landley
Kyle Landley
Poèet pøíspìvkù : 5
Join date : 19. 02. 19
Age : 33
Location : Angeles

REBELSKÉ GHETTO Empty Re: REBELSKÉ GHETTO

Fri Mar 08, 2019 7:54 pm
*Když se neznámá představí, neurazí se díky Finnově urážce jejích bot a přijímá posezení mezi nimi, začíná ji litovat. Pokud by tu chtěla trávit více času, bude to tu pro ni hodně psychicky náročné. Ale s tím musela počítat, když vlezla do místnosti plné kluků. *Dáš si něco k pití? Vodu, limonádu, či něco ostřejšího? *Ptá se a poukazuje na skleničky na stole, na svoji s vodou, Nathovu s limonádou a pak na Finnovu s alkoholem. Sám si natočí vodu a pak čeká na konverzaci osob obývajících místnost.
Po nějakém čase stráveném uvnitř budovy má plnou hlavu myšlenek a tak se rozloučí s přítomnými a odchází. Venku přestane přemýšlet a zahledí se na noční oblohu plnou hvězd. Přetáhne si kapucu přes hlavu a prochází se potemnělými uličkami města. Když je až moc unaven, odebírá se do svého bytu, zamyká a jde spát.*
Melissa L. Anderson
Melissa L. Anderson
Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 26. 02. 19
Age : 23
Location : Bonita

REBELSKÉ GHETTO Empty Re: REBELSKÉ GHETTO

Sat Mar 09, 2019 6:34 pm
*Když se tak rozhlíží po pokoji, musí si přiznat, že je malý, ale zato neskutečně útulný. Svým způsobem by se dalo snad i říct, že je prostorný, když se do něj vejde tolik lidí a nábytku dohromady. Přitom, jak si prohlíží menší místnost, podívá se znovu na každou z osob zvlášť. Ani neví proč přesně, ale začne zrovna u Finna, který ji hned při jejím příchodu tak nehezky přivítal. Přestože si teď o něm myslí, že je něco jako neohrabaný neandrtálec, nepopírá ani možnost, že po nějakém čase by si mohli sednout a společně si porozumět. Když by ho ale měla soudit jen podle oblečení, docela by se jí i líbil. Při této myšlence se zaměří na Nathana, který se k ní přiřítil jako velká voda. na pohled vypadá mile a i se tak chová, jenže i přesto má trochu povit, že si na něj musí dávat pozor.* Jsem. Jsem z Bonity a nevím jak dlouho tu budu moci zůstat. To nezáleží bohužel na mně, ale na otci. *Vysvětlí jim trochu polopatě, aby se náhodou před nimi nějak neprořekla, protože to by bylo to poslední, co by chtěla udělat.* Děkuju moc za přivítání. *Pousměje se a sleduje ho, jak odchází. Poté jeií zrak padne na posledního ze skupiny. Když si to tak vezme, usuzuje, že nebude moc komunikativní, nebo spíše bude lehce zdrženlivý. Připomíná ji trochu sestru, která od doby co se narodila, utrpěla značnou změnou ve vyjadřování se na veřejnosti.* Ne, děkuji. Také raději půjdu. Je docela pozdě a mám zakázáno se toulat. To víte, obavy rodičů. Ale ještě někdy se vrátím. Mějte se. *Ve spěchu se rozloučí, prolítne si ještě jednou místnost a rychle vyběhne ven zpátky do ulic. Musí se domu dostat ještě před svým otcem, jinak by to pro ní nedopadlo dobře.*
Larissa Hernandéz
Larissa Hernandéz
Admin
Poèet pøíspìvkù : 297
Join date : 17. 09. 18
https://selekce.forumczech.com

REBELSKÉ GHETTO Empty Re: REBELSKÉ GHETTO

Sun May 26, 2019 7:37 am
REBELSKÉ GHETTO Cats
Sponsored content

REBELSKÉ GHETTO Empty Re: REBELSKÉ GHETTO

Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru