BALKÓNY

*Po celom zmätku, čo bol od včera v paláci kvôli ich príchodu toho ešte veľa neurobila. Mrzelo ju, že zatiaľ poznala tak málo ľudí, a tak málo miest, kvôli čomu sa rozhodla objaviť nové miestnosti.* /Nové miestnosti - nové trapasy. Presne tak./ *Pousmiala sa na svoju komornú a poďakovala jej za úpravu vlasov. Vybrala sa dlhou chodbou. Tak nádherné koberce, steny. Zbožňovala iné, netypické miesta. Páčilo sa jej to. Nevedela, čím to je, no cítila veľmi príjemnú vôňu. Síce sa zatiaľ nedala identifikovať, ale bola perfektná a rozliehala sa po celom paláci. S jemným úsmevom sa teda vybrala ďalej a intuitívne sa rozhodla zabočiť do uličky. Nakoniec sa objavila pri balkónoch.* WAU /Toto bude určite jedno z mojich obľúbených miest./ *Doširoka sa usmiala a rozbehla sa, aby mala lepší výhľad. Potešil ju perfektný čerstvý vzduch.*

Od včerejšího příletu do paláce strávila většinu svého času v pokoji, kde si stihle přečíst knihu kterou při vstupu do letadla dostala, vybalila si kufry, které sebou měla, ačkoliv jich zas tolik nebylo a ve zbytku času jen přemýšlela o tom, zda to všechno není jenom sen. Rozhodne se, že je na čase, aby aspoň trochu prozkoumala palác a proto vyjde ze svého pokoje a hned na chodbě neví kam dál. Doprava, nebo doleva? Nakonec se rozhodne pro taktiku pokus-omyl a rozhodne se jít přímo za nosem. Ve svých tmavě modrých šatech prochází palácem a prohlíží si tu krásu kolem sebe. Zajímalo by mě, jestli si někdy na něco takového zvyknu. Po chvilce se dostane až na balkóny. Zhluboka se nadechne, aby se jí do plyc mohl dostat čerstvý vzduch a poté si všimne, že na balkóně není sama. Rozhodne se, že by bylo nejlepší si už na začátku udělat v paláci nějaké přátele a proto dojde za dívkou a s úsměvem ji pozdraví. Ahoj, neruším? Postaví se vedle ní a podívá se na výhled, který se jí právě naskytl. Je to tu překrásné.

/Ako toto vnímajú ľudia, ktorí tu žíjú stále? Myslia si, že je to obyčajné? Myslela by som si to aj ja? Hm..nie./ *Rozmýšľa a kochá sa výhľadom.* /Tak nádherný výhľad vidieť každý deň nebude najhoršie. Toto je perfektné./ *Doširoka sa usmieva a obzerá si nie len výhľad, ale aj balkón. V hlave sa jej zmietajú aj iné myšlienky.* /Čo bude ďalej? Aký je princ naozaj, je to len fám, alebo pravda? Aké budú ostatné dievčatá?/ *Keď počuje kroky otočí sa a pousmeje sa. Podvedome prikývne, na znak toho, že neruší.* Ahoj. Vôbec nie. Som Amy, teší ma. *Podá jej ruku, aj keď je to o čosi formálnejšie...ale prišlo jej to normálne.* Áno, je to tu veľmi krásne. Prišla si včera? *Opýta sa.*

Když jí dívka sdělí že neruší, uleví se jí. Zatím nevypadá ani namyšleně. Ráda tě poznávám. Já jsem Charlotte, ale můžeš mi říkat jakkoliv. Stiskne jí ruku a také se představí, přičemž si vzpomene, že úplně zapomněla na jmenovku, kterou dostala při cestě do paláce. Jestli chtěli, aby něco takového nosila, měli to ke mě přišít. Ano, ty také? Přikývne a zeptá se ji na totéž, při čemž se snaží vzpomenout, zda se s ní už potkala v letadle. Bohužel v ted den toho bylo na ní až nezvykle hodně a navíc potkala i tolik nových lidí, že ji mohla jednoduše přehlédnout a následně se znovu podívá na výhled z balkónu, na který by se vydržela dívat hodiny. Jsem zvědavá, jestli se mi zde naskytne ještě nějaký lepší výhled než je tento. Řekne nahlas své myšlenky.

Aj ja teba. Máš krásne meno...hmm porozmýšľam nad nejakou prezývkou. *Povie s jemným úsmevom a pohľad jej utkvie na tom nádhernom výhľade.* Áno, tiež som prišla včera. Pozrela si si už niečo v paláci,alebo je to tvoja prvá zastávka? *Opýta sa jej, a upraví si vlas, ktorý jej neposlušne skĺzol dole a bráni jej vo výhľade.* Tak toto miesto budem navštevovať určite častejšie V mojej provincii je veľmi veľa nádherných výhľadov, no tento je tiež veľmi magický. Možno bude záhrada očarujúca tiež...uvidíme. Máš rada pekné výhľady? *Opýta sa jej nakoniec a pousmeje sa. Pozrie sa na dievča, ktoré je naozaj veľmi pekné.* Páni...tak toto. To je iná krása Máš súrodencov?

Děkuji. Amy je také velmi krásné. Pochválí ji jméno, mezitím co si ho snaží zapamatovat. Můžeš mi říkat Charlie, nebo jednoduše Charlotte, ale slyším téměř na všechno. Poradí ji a podívá se na výhled před sebou. Pouze jsem prošla chodbami a vlastně ani nevím, jak jsem se sem dostala, takže bych řekla, že se to dá nazvat prvním místem, které jsem zde navštívila. Zamyslí se a samotnou by ji zajímalo, jak se dostane zpět do pokoje. Ty už jsi stihla navštívit nějaká místa v paláci? Položí ji stejnou otázku. Z které jsi provincie? Zeptá se zvědavě, když se o ní zmíní. Já miluji pěkné výhledy. Celkově ráda obdivuji všechno pěkné kolem sebe. Zasměje se a sama nezná nikoho, komu by se něco tak nádherného nelíbilo. Ano, mám mladšího bratra Olivera. Vzpomene si na svého brášku, kterého už také nějaký ten pátek neviděla a je jí jasné, že ho ještě nějakou dobu neuvidí. Tedy pokud nebude balit kufry hned při prvním vyřazování. Ty máš nějaké sourozence?

Ďakujem, to je od teba veľmi milé. Povie jej stále s jemným úsmevom a dúfa, že to meno nezabudne hneď, len čo zabočí za roh. Hmm.. Charlotte je skvele, páči sa mi to takto, aj keď to nie je prezývka. No čo vies; možno budem mat pri nejakej príležitosti dôvod dať ti nejakú prezývku. Zasmeje sa pri spomienke na to, ako ju raz volali Ralph, keď spadla rovno na tortu. Plan ako vzbudiť pozornosť zahájený Mam to rovnako.. nejak som sa neodvážila preskúmať to skôr. Radšej som si oddýchla. Mam veľmi milú komornú. Dufam, že aj ty. Poviie a mysli to úprimne. Celkom sa dajú do reči a ona je rada, že sa majú o čom rozprávať. Asi by umrela, ak by tu len takto sedela. Som z Bankstonu, je tam sice občas viac turistov ale aj napriek tomu je to tam nádherne. Hlavne v zime a v jeseni. Ale keďže mi celkom vadia. A odkiaľ si ty? Opýta sa zvedavo a čaká na odpoved. Ano, aj ja mam mladšieho brata. Koľko ma Oliver rokov?

To je pravda, mám takové tušení, že se nevidíme naposledy. Mrkne na ní a už teď se těší na jejich další shledání, protože se jí s Amy hezky povídá. Rozhodla jsem se, že budu palác pomalu prozkoumávat stylem pokus-omyl. Zasměje se, protože tentokrát jí pokus vyšel a sama je velmi zvědavá, kam se náhodou dostane příště. Zbožňuji svou komotnou. Usměje se při vzpomínce na její komornou, která se o ní první den starala téměř jako o svou dceru. Páni, že bych se tam jednou podívala? Zamyslí se, protože podle jejího vyprávění zní Bankston jako opravdu krásné místo, avšak nemohloby to být zrovna v zimě, protože zima není nic pro ni. Já jsem z Bonity. Odpoví na její otázku a zklopí oči při čemž doufá, že nebude komentovat neštastný incident s bombou, který se v její provincii stal. Bonita je bývalá španělská kolonie, takže toho s ním má spoustu společného a já to tam zbožnuji. Navíc je to opravdu krásná provincie. Ve zkratce jí přiblíží kraj z kterého pochází. Je mu dvanáct. Takže věk, ve kterým má stavy, kdy je přímo nesnesitelný. Ušklíbne se, ačkoli by svého brášku za nic na světě nevyměnila. A jak se jmenuje tvůj bratr? Zeptá se zvědavě.

Dufam, že nie. Teda určite sa uvidíme na rôznych akciách ale rada by som sa s tebou stretla aj mimo nich. *Prizna.*! To je super prístup, asi to tiež použijem. Aj keď tento balkón mam celkom blízko k izbe. Ako dlho si sem išla? Možno dokonca bývame blízko seba. Uvedomí si na čo sa jemne zasmeje Mimochodm, študovala si už tu knihu, čo sme dostali? Opýta sa keď si na ňu spomenie. Zjavne to bude dosť dôležitá kniha, ešte ju nestihla prezrieť celu. Len smelo do toho, po Selekcii ťa pozývam. Povie a pousmeje sa. Počúva ju, čo rozpráva. Nemá úplne presný prehľad o provinciách, ale čo to vie o každej z nich. Pani, Bonita. Takze vies aj po španielsky, alebo? Aké jazyky ovládaš? Opýta sa jej, keďže táto téma ju obvzlast zaujme. Dakujem, že si mi o svoje provincii porozprávala. Priznám sa, nepočula som o nej až toľko veľa Prizná sa, keďže jej nie je po chuti falošnosť. Prečo by aj? Moj brat je o trosku mladší, ma 8 a vola sa Mark. Je to take zlatíčko. Od začiatku ako sa narodil mi tak nejak rozziaril moj život a donútil ma žiť ho naplno Rozziaria sa jej oči keď si vybaví jeho tvar v myšlienkach.

Potěší ji, když se dozví že i Amy se s ní ráda opět uvidí. Je to super taktika a jsou jen dvě možnosti. Buď objevíš nějaké krásné místo jako třeba tyto balkóny. Podívá se kolem sebe, aby si je ještě jednou prohlédla. A nebo objevíš něco méně skvělého, ale spoň si rozšíříš obzory. Popíše ji svůj způsob objevování paláce. Ano, knihu jsem si přečetla hned jak jsem měla volnou chvíli. Myslím, že je poměrně užitečná. Odpoví na její otázku a připadá si po delší době opravdu chytře. Tak jo, moc ráda tě navštívím. Usměje se na ní a doufá, že si i nadále budou tak skvěle rozumět. Ano, moc ráda mluvím španělsky klidně i sama pro sebe. Zasměje se. Ale mluvím jen španělsky, anglicky a základy francouzsky. Jakými mluvíš ty? Zeptá se jí se zájmem, protože jazyky jí vždy velmi zajímaly. Ráda jsem tě poučila. Po selekci bys mě také mohla přijet navštívit. Myslím že trocha latinské kultury by se ti mohla líbit. Pozve ji a doufá, že její pozvání přijme. To je krásný. Zamrká, když jí Amy poví o svém mladším bratru a podívá se na pomalu zapadající slunce. Omlouvám se, ale asi bych už měla jít. Smutně se na ní pousměje, protože jejich setkání nerada ukončuje. Doufám, že se opět brzy uvidíme. Obejme ji na rozloučenou a opustí balkóny.

Poté, co jim princ pověděl o popravě a podobných věcech v trůnním sále. Strávila nějaký čas ve svém pokoji s komornými, kde se nějakou chvíli upravovala, aby vypadala aspoň trochu lépe. Rozhodla se, zajít aspoň na chvíli na čerstvý vzduch. Své světle modré šaty vyměnila za bílé šaty a vydala se na balkóny. Nečekala, že tam vůbec někoho potká, protože předpokládala, že všichni řeší ples a nebo jiné záležitosti. Když vstoupí a uvidí krásný výhled, který se ji naskytl, vykouzlí se jí úsměv na tváři. Uvědomí si, že zde není sama. Chvíli váhá, zda má jít za princem, protože ho nechce vyrušovat, ale nakonec to přeci jen udělá a dojde za ním. Neruším Vaše Výsosti? Zeptá se opatrně a čeká, než se otočí.

Potěší ji, že se aspoň pro ni pokusí o úsměv, ačkoliv se kvůli ní snažit nemusí. Udělá pár kroků, aby mohla být u zábradlí vedle něj a letmo se podívá na výhled, který se ji naskytl. Máte pravdu, ale doufám, že dnes večer bude atmosféra bude aspoň o trochu veselejší. Povzdychne si. Sama doufá, že by ples v tomto případě mohl být příjemným rozptýlením pro všechny a při nejmenším by tam mohli přijít na lepší myšlenky. Mimochodem, jak se na ples těšíte? Nasadí úsměv a zeptá se prince, čímž se pokusí se změnit téma.

Všimne si, že sleduje, jak některé dívky odjíždějí. Trchu ji překvapí, že dívky odjížději, avšak poprava opravdu není nic, co by stálo za vidění. Aspoň může vidět, kdo z dívek o něj opravdu stojí. Vy plánujete udělat i narozeninový ples. To je skvělé. Usměje se. Bylo jí jasné, že se princovy narozeniny nějakým způsobem budou slavit. Avšak ples ji mile překvapil, protože plesy měla ráda od té doby, co se naučila tancovat. Máte pravdu. Souhlasí se vším co řekl a také s tím, že by se opravdu měli jít oba dva chystat, aby na ples stihli přijít včas. Děkuji. Přijme doprovození a lehce zavěsí ruku do jeho rámě. Poté společně opustí balkóny.

Keď odchádzal z komnaty do oka jej padla taška, v ktorej mala pripravený narodeninový dar pre princa. Pri pohľade na tú tašku zosmutnela. Ach, ako som len mohla prepásť tú chvíľku, kedy som mu ho mohla dať povzdychla si. Napokon sa rozhodla prísť na iné myšlienky malou prechádzkou po paláci. Navliekla si ľahké  šaty belasej farby s čipkovanými rukávmi, ktoré doplnila bielymi lodičkami a vyšla von. Tašku s darčekom zobrala so sebou, i keby ju mala niesť naspäť, no na druhej strane chcela byť pripravená, ak by náhodou stretla princa. Ladným krokom sa pohybovala po priestoroch paláca, chcela ich bližšie spoznať. Cestou stretávala iba strážcov, čo jej vôbec neprekážalo, no čakala, že by mohla stretnúť i nejakú účastníčku. Ani si nevšimla, že si celú cestu pospevovala jej piesne. Potriasla hlavou Nechcem predsa vyzerať ako blázon keď si spievam len tak sama pre seba piesne po chvíli prestala so spevom, ostala na chvíľku stáť a sledovať z balkónov západ Slnka. Niečo akoby ju tam priťahovalo, pozrela sa, či neuvidí nikoho okolo seba a pomalým krokom vošla na balkóny. Rukami sa oprela o zábradlie, a s úsmevom pozorovala čaro prírody, ktoré si pre ňu pripravila. Milovala západ Slnka, už od malička ju veľmi fascinoval. Privrela oči, jemný vetrík nechala, nech sa pohráva s jej dlhými vlasmi. Cítila príjemné vône, no nevedela ich definovať, či vychádzajú z kuchyne, alebo ich spôsobuje príroda. Stále sa nemohla zbaviť tej myšlienky, že sa bude účastniť na poprave jednej z účastníčok. Bolo jej z toho do plaču, no vedela, že tak je to správne. Zradcovia musia byť potrestaní, len ten najsilnejší môže zvíťaziť nadvihla hlavu, sledovala ďalej západ Slnka, no stále myslela na deň popravy. Spolu s komornou už pripravili šaty, ktoré si mala obliecť, no ona vôbec na to nemala náladu. Chcela však ukázať princovi, že pri ňom bude stať v každej situácii, ktorá v paláci nastane, či už dobrá alebo zlá.

Z premýšľania a sledovania západu Slnka ju vyrušili niečie kroky. Otočila sa, aby videla, kto prišiel keď si všimla, že na stoličku, ktorú si predtým ani nevšimla, sa usadil princ. Len si to teraz nepokaz Vonnie, máš príležitosť, tak to využi. nadvihla hlavu, pozrela smerom k nemu. Váhala, či ho znovu chce vyrušiť pri nejakej činnosti, no napokon podišla k nemu o krok bližšie, hlboko sa pred ním uklonila. Krásny deň, Vaša kráľovská výsosť povedala po chvíli s úsmevom na tvári. Ostala však stáť na mieste, nechcela ho vyrušiť ani vystrašiť. Tašku v ktorej sa ukrýval darček k narodeninám, rýchlo skryla za seba, nečakala, že by na prechádzke narazila na samotného princa. Čo budem teraz robiť? pýtala sa sama seba, prvýkrát bola s princom osamote, a tak celkom nevedela, čo má robiť. Správaj sa tak, ako ti poradila Larissa povzbudila sa napokon. Po chvíli otočila hlavu smerom k západu Slnka, chcela si užiť i tie posledné chvíle, kým úplne zapadne. Keď pohľad znovu presmerovala na princa, všimla si, že číta knižku Malý princ. Prišlo jej to veľmi milé. Sama tú knižku čítala niekoľkokrát, dokonca hrala i v muzikálovej verzii tohto úžasného diela. S úsmevom na tvári si spomínala na svoju úlohu líšky. Život môj terajší, je veľmi fádny, všetko je čudné v ňom a zmysel žiadny. odriekala slová piesne z muzíkálu.

Stála na balkóne čelom k princovi. Nie, Vaša kráľovská výsosť, nepotrebujem nič. Jedine, ak predať Vám oneskorene dar k narodeninám povedala po chvíli ticha a čakala, ako na tú správu zareaguje. Taška, ktorú držala jej takmer spadla na zem, čo by vôbec nebolo dobre, nechcela predsa poškodiť ten dar, čo mu plánovala dať. Hneď ako to uvidela, pripomenulo jej ho, i keď ho takmer vôbec nepozná a ani vlastne nevie, aký má vkus. Dúfala ale, že sa mu dar bude páčiť. Nechcela vyzerať nervózne no ani smutne, čo vôbec nebolo jednoduché, mala čo robiť, aby sa tam pred ním nerozplakala. Chcela ale zachovať chladnú hlavu a neutrálny výraz. Malý princ, je úžasná knižka. Ako sa Vám páči? pokračovala napokon, chcela nejak nadviazať rozhovor, bála sa, že znovu stratí príležitosť byť s princom sama na dlhú dobu.

*Brzy poté, co začal Damona tančit s Nicole se ozvou rány. Davina hned pochopí, že se právě koná útok rebelů na palác. Chvilku se zadrhne, ale když vidí ostatní, jak utíkají, vydá se na balkóny, jejích vstup na ně je nejblíže.*/Třeba se z tama nějak dostanu pryč./*Rychle na ně vběhne a rozhlédne se po nich.*/Kam teď?/*Dýchá strašně zrychleně a má strach.*/Co bude s ostatníma? Co Nicole? Co Damone? A Charlotte?/*Otočí se zpět k vchodu do sálu, který je pár kroků od ní.*/Nemůžu dovnitř. Určitě utíkali pryč, museli./

Jako první instink jí napadlo, že na balkoně se nemusí potulovat, že můžou být v sále a kolem něj. I když jí i napadlo, že můžou střílet celkově na palác. Snažila se držet v klidu a moc se nerozrušovat protože i přesto, že měla ohromný strach o všechny známé a celkově naprosto a každého koho i neznala protože přijít o život vraždou nikdy není nic v pořádku i když jakožto budoucí královna tak také občas bude muset takto rozhodnout. Vběhne na balkony a drží se spíše více u zdi jak aby šla přímo až k zábradlí.