LETIŠTĚ

Radostně, možná až moc nadšeně několikrát přikývne a zazubí se. Kam se hrabe královská komnata na naši jeskyni. Vesele prohlásí a jakoby už plánovala tisíc možných způsobů, jak si takovou jeskyni najít a vyzdobit. Pojmenuje ji Jeskyně zázraků a bude to nejlepší. Pousměje se své myšlence a nadšeně pohlédne na Snow. Vážně? Tak to by bylo super! Konečně bych se dozvěděla o tom místě něco více. Málem nadšením div nevyskočí ze sedačky. A vlastně právě tohle nadšení možná způsobilo, že souhlasí se čtením. Dobře, něco Ti přečíst dám, až budu mít všechny věci u sebe. Souhlasí s úsměvem. Přinejhorším najdu i něco v nejbližším obchodě. Poslouchám od všeho trošku, asi záleží podle nálady. Když se učím, tak klasickou hudbu, jinak spíš rock nebo pop, záleží. Pokrčí mírně rameny. A Ty? Optá se ještě rychle. Do něčeho se snad určitě trefíme. To teda. Souhlasně přikývne a zářivě se usměje. Tak to je super, studovat to, co Tě baví. Usměje se na Snow. Studuju - teď už na dálku - anglickou literaturu a žurnalismus. A tak trochu už se živím psaním. Dodá a pousměje se na kamarádku.[/b]

Jejímu prohlášení se zasměje. Ano, budeme mít tu nejlepší jeskyni, kterou si kdo dokáže představit. Už nyní tuší, že s Valerií budou mít jednou skutečně na co vzpomínat. Dobře. Hlavně na to nezapomeň. Upozorní ji, ačkoliv by se na přečtení toho, co Val napsala neváhala připomenout. Mám to úplně stejně, avšak pop upřednostňuji snad ze všeho nejvíce. Věří, že se jí určitě poradí najít nějaká písnička, která by se líbila oběma. Při nejhorším si sloužíme vlastní. Už pár vlastních písniček sepsala, avšak většinou vznikly způsobem, že si začala zpívat to, co ji zrovna napadlo a následně to jen přenesla na papír. To ano, je skvělé, že se i pri studiu muzu věnovat zvířatům. Přestože se poměrně casto musi učit veci, které ji absolutně nezajímají a ani ji nebaví, práce se zvířaty ji naplňuje. Páni, tak to si opravdu musím co nejdřív něco od tebe přečíst. Poznamená když zjistí, že se Val živí psaním. Myslím, že už budeme na místě. Podívá se z okénka, ze kterého se jí naskytne pohled na palác. Společně s ostatními vystoupí z letadla, a vyhledá své zavazadla, která jí následně odnesou do pokoje. Moc ráda jsem tě poznala. Určitě se brzy uvdíme a půjdeme si najít jeskyni. Obejme Val na rozloučenou a vydá se do svého pokoje, aby se mohla zabydlet a se vším se seznámit.

Po více jak dvaceti letech stojí na tom stejném místě. Trochu postarší, ale stále půvabná lady Larissa oděna do tmavě fialového kostýmku spočívá vedle letadla se svými deskami u stolku, kde má stoh učebnic. VÍ ŽE KAŽDÁ DÍVKA PŘED ODJEZDEM Z DOMOVINY se rozloučí se svou provincií v hlavním městě provincie, starosta pronese řeč a vše se bude nahrávat, poté nastoupí do černého auta a zatímco ji její fanoušci budou provolávat slávu, zamíří na letiště, kde na ni již čeká Larissa. každá dívka ji musí donést papíry, co ji dal funkcionář a také potvrzení od doktora. Snad žádná nebude mít zpoždění. Podívá se na své hodinky a povzdychne si.

Naplňovala jí nejistota z toho, co nového pozná. Řeč starosty jí učinila ještě více nervózní, donutila jí se zamyslet nad tím jestli je do selekce opravdu vhodná. Záznamy toho jí nevadili, věčné fotky fanoušků taky ne. Věděla, že jim bude chybět, ale každý to chápal. Budou tam ostatní dívky milé a kolik jich ještě pozná? Bude jich hodně a nebo jich bude málo a tak selekce bude trvat jen chvilku? Vystoupila z černého auta a podívala se na své zavazadlo, povzdechla si. Necítila se nějak speciálně. Ano, měla na sobě hezké oblečení a brala si s sebou jen to nejpotřebnější co jí tam neposkytnou. Dala si vlasy za ucho a znovu se dala neochotně do pohybu. V osobní kabelce měla u sebe všechny potřebné papíry, vše měla vybavené se svými opatrovníky. Měla opravdu z toho tak zlý pocit? Ne, selekce bude super a Sally se nemusí nějak bát. Není nějak nemocná a chovat se umí, leč je někdy její přehnaná laskavost k ostatním až otravná. Nedokázala snést utrpení ostatních a tak raději jen a jen pomáhala. Teď by možná mohlo nastat to, že by byla více sobecká. Brala si více, jen co by mohla. Konečně byla na místě setkání. Byla tu první? Byla tu dobře? Však jistě, že tu byla dobře. Nemohla se splést. Viděla tam již dámu, ke které s milým úsměvem přišla. "Dobrý den." Pozdravila jí a vytahovala při tom papíry, které jí podala. Opravdu asi byla první.

Po dlouhém a slzavém rozloučení s otcem si nasadí brož s jejím jménem a jde na náměstí,kde se a ní chce slavnostně rozloučit starosta. Po rozloučení nasedne do černého auta,které tam na ni už čeká, a hned si vytáhne z malého příručního zavazadla knihu do které se začetla.
Na letišti ji z auta pomohl řidič,kterému nesměle poděkovala. Rozhledla se a vydala se za ženou v kostýmku,která by mohla být funkcionářkou.
"Dobrý den, jmenují se Belle. Poradíte mi prosím,kde bych našla funkcionářku?"

Čeká, až přijedou dívky. Nemá ráda nedochvilnost, ale rozhodla se, že pro dnešek z toho nebude dělat vědu a začne to řešit až v paláci. Po chvíli uviděla přijíždět první dívku. Snad mají dívky všechny potřebné papíry. Nechce se mi tu řešit, že někdo něco zapomněl. Nasadí příjemný úsměv a převezme si od dívky papíry. Dobrý den, lady Sally. Přečte její jméno z papírů a automaticky jí osloví jejím novým titulem. Všechno je v pořádku, můžete jí do letadla. Pousměje se na ní po tom, co prolistuje papíry a naznačí dívce, aby nastoupila, protože vidí, jak k ní míří další dívka. Nad otázkou lady Belle se pobaveně zasměje. Přímo tady. Dodá pobaveně, ale potom zvážní a převezme si její papíry. V rychlosti si všechno projde a spokojeně pokýve hlavou. Můžete do letadla, lady Belle. Navede jí na schůdku.

Nastoupila do letadla. Věděla že neměla zpoždění, teda doufá v to, že neměla hodinky jinak nastavené než by chtěla a zároveň věděla na sto procent že ženě dala všechny papíry. Oddechla si, když jí poslala k letadlu. Mockrát nelétala, vlastně možná ani jednou, ale lidský mozek si vše nepamatuje. Stoupla na první schůdek a pousmála se pro sebe. Konečně, cesta k novému životu. Pomalu se vydala po schůdkách do letadla ve kterém se usadila. Bude jí blbě nebo to vše zvládne? Nikdy by to člověk nemohl říct stoprocentně. Udělala si pohodlí tím, že se opřela a čekala, jestli přijde ještě někdo další krom ní a lady Belle. Však nedoufala v to.

Po odpovědi dámy v kostýmku zčervená a poté ji poděkuje. Nastoupí do letadla,kde s ní sedí jen jedna dívka. Přemýšlí,jestli poletí jen ony dvě,nebo jich přijde více.
Vyhlédne z okna a nemůže jinak,než se pousmát. Tohle bude poprvé co poletí a doufá,že ji nebude špatně a doufá,že si neuřízne ostudu.
Snaží se tvářit neutrálně ale občas ji na rtech uvízne úsměv a v očích strach,který je vždy zahnán nadšením.
Po nějaké chvíli,kdy ji už ticho nebaví si vytáhne knížku s pravidly selekce a začte se.