VELKÝ SÁL

Musí se zasmát při jeho povídání. Cos jí provedl? Zeptá se se zvědavostí a úsměvem na rtech. Jestli jí skládal komplimenty, nediví se jí. Ale má tušení, že když se ho dívka pokusila zlikvidovat, tak to asi nebyl jen kompliment. Uznávám, že být princ je bez pochyby lepší, než být tanečník. Pousměje se a kývne hlavou. Vlastně být princ je lepší než jakékoli zaměstnání. Usměje se na něj. Chápe sice, že princové mají také co dělat, ale klady převyšují zápory. Třeba nemuset si doma uklízet je jedna z největších výhod. když hudba skončí a Skye ji odvede na kraj parketu, vezme si také sklenku šampaňského, protože jí doje, že ho vlastně ještě ani neochutnala a to o něm už hodně slyšela. Napije se ze skleničky a musí se okamžitě usmát, když ucítí tu dokonalou chuť. Napije se znovu a během chvíle je sklenička v ní. Při jeho otázce se na něj dívá a pokládá skleničku na stůl. Ráda se projdu. usměje se na něj. V sále je na její vkus až moc plno na to, aby se dala vést plnohodnotná konverzace. Tady začíná být docela dusno. Dodá a dívá se na něj. Protože stojí blíž ke vchodu, začne kličkovat mezi lidmi a nakonec vyjde ze sálu a čeká, že jí bude Skye následovat.

To je od vás pěkné. *Řekne Nathanielovi a dál jej zanedbává, ale to je celkem, protože sám po chvíli odchází a ona se začíná plně věnovat Charlottě, kterou začínala mít čím dál tím víc radši.* No, moji rodiče vlastní farmu, je to to jediné, co jsem kdy poznala. Jasně, že jsem chodila i do školy, ale potom jsem pomáhala našim s prací. Celkem mě to bavilo a našli se i věci, co mi lezli krkem. Nejraději jsem vždycky byla sama v sedle někde u vody nebo v lese a když jsem nemohla spát, tak jsem šla ven a koukala na hvězdy. *Nestihne se Charlotty ani na nic zeptat, protože ji jeden ze strážců vyzve k tanci.* Jistě. *Řekne nadšeně, protože ani nedoufala, že by si pro ni někdo přišel.* Neboj, ještě přijdu. *Mrkne na Charlottu a doufá, že se nebude zlobit.*

Ponúkol lady Ruth rameno a pomalým krokom si ju odvedie na parket. Otočil sa smerom k nej, chytil ju okolo pása i za druhú ruku a vykročil valčíkovým krokom. Viedol svoju tanečnú partnerku po parkete. Je to pre mňa česť spoznať účastníčku Selekcie chcel začať rozhovor, no nevedel ako. Ako strážnik väčšinou len ticho stál alebo sa prechádzal po paláci, tak celkom dobre nevedel komunikovať so svojím okolím, no snažil sa o to pri každej príležitosti. Na druhej strane sa rád venoval tancu, ktorý ovládal, a tak nemal problém viesť lady po parkete bez toho aby jej stúpil na nohu. Celý čas pozeral na lady, bol si istý, čo robia jeho nohy. Čo vás privádza do Selekcie? Túžba po korune? Láska k princovi? položil lady zopár otázok, jemne ju otočil okolo jej osi a znovu ju pritiahol k sebe. Dával ale pozor aby to nevyzeralo, že spolu niečo majú. Nechcel sa viazať so žiadnou účastníčkou, mali to oficiálne zakázané. I keď bol rád v spoločnosti dievčat, no dodržiaval všetky pravidlá. V pozadí začala hrať úvodná pieseň k filmu Titanic, ktorú poznal veľmi dobre, a tak zladil krok s jej tempom. Nemusíte sa báť lady, nepustím vás usmial sa, jemne ju nadvihol a otočil sa spolu s ňou. Keď ju opäť zložil na zem, uvedomil si, že to možno prehnal tak už len tancoval do rytmu hudby.

Poslouchá, jak jí Ruth povídá a svým životě před selekcí. Páni, to zní zajímavě. Pokusí si představit, jak to u Ruth muselo vypadat, protože jak se zdá, obě vedly úplně rozdílný život. Než se však stihne zeptat na detaily, vyzve Ruth k tanci jeden za strážců. Užijte si to. Mrkne na Ruth, napije se šampaňského a rozhlédne se po sále, za kým by mohla jít, když je po dlouhé době sama.

Čekala něco jiného? Pravděpodobně ne. Protože tohle je přesně jeho styl. Ten, kvůli kterému má sto chutí ho aspoň jednou udeřit svými drobnými pěstičkami do hrudníku, jen proto, aby věděla, jaké to je a taky si aspoň trochu ulevila, i když pro něj by to nemělo nejspíš žádný efekt. Protože má asi stejně síly jako nafukovací zvířátko. Nicméně pro svůj dobrý pocit by to klidně riskla. Možná někdy jindy. “Tak by jsi ale přišel o tu neopakovatelnou možnost se mi při mém tragickém pádu smát. To by sis vážně nechal ujít?” Nemíní mu to nechat jen tak zadarmo, když si sám začal. Jakmile už ale najdou místo, přesune své ruce na jeho ramena. Fakt, že ho stihla v tak krátkém časovém úseku urazit se rozhodne nějak zahladit tím, že se zeptá na jakoukoliv formu, kterou by tak mohla učinit. Po Noahově odpovědi mu věnuje zkoumavý pohled, zvažujíc, jestli jeho návrh přijmout či nikoli. Jestli to za to stojí. “Tohle je ale vydírání, víš o tom? Jsi prostý vyděrač.” Jednu ruku uvolní, aby ho mohla dloubnout mezi žebra. Vzápětí ji však urychleně vrátí na původní místo, aby se vyhla okamžité odplatě. Doufejme. “Asi? Asi mi nestačí. Ale fajn. Budu trpělivá, to zvládnu. Určitě.” Jenže nespecifikoval, jak dlouhý onen tanec má být. Může jít o jednu písničku, ale klidně o pět. s takovou umře nedočkavostí. Nicméně to neznamená, že by si tuhle chvíli neužívala, protože to tedy ano. Užívá si každou vteřinu v jeho přítomnosti. “Jak se říká, všechno je jednou poprvé, takže si toho laskavě važ. Žádné další už nepřijde.” Její tón je sice částečně hravý, ale její výraz prozrazuje, že její postoj vůči zrovna této záležitosti je o něco umírněnější. “Prosím, nech mi aspoň dnešek. Jenom jeden večer, pak se zase vrátím do své malosti a budeš spokojený. Dobře?” Možná to bude dřív, než zítra. Protože jestli uzná za vhodné, aby si boty sundala a byla tu bosky, klidně to udělá. Stejně to nikdo nepozná. “Přesně tak, ta, na kterou jsem narazila ve hvězdárně. Po dnešku k ní můžu připočítat i lady Ruth a Nathaniela.” Není to úplně nejhorší. Vlastně vůbec. Postupně však přestane myslet na kohokoliv jiného, jen si užívá, jak zkušený Noah v tanci je. Mohla by být úplné poleno a s ním by to bylo krásné. “Na druhou stranu si říkám, že je to zbytečné. Znáš všechny, koho znát potřebuješ. Tak snadno se ode mě nedostaneš.” Poslední větu částečně zašeptá, než si na chvíli položí hlavu na jeho rameno. Zkrátka jí je právě teď moc dobře. “Mám úplně náhodnou otázku. Které roční období máš úplně nejraději? A proč zrovna to dané?” Zeptá se nakonec, ale ani ji nenapadne se od něj oddálit. Skladba, která hrála doposud, dohraje a zazní nová. To už však nemůže přejít jen tak bez ničeho. Prudce se narovná a zadívá se na Noaha rozzářenýma očkama. “To je ta naše!” Málem vypískne. Označovat písničku za ‘jejich’ bylo možná poněkud zvláštní, ale zrovna tohle ji nikdo nevymluví. Prostě to tak je. “Tanči se mnou dál.” Nějak takhle si to představovala. A to ani nečekala, že by mohla zaznít.

Neunikl jí pohled, který ji fotograf věnoval. Na její vkus byl až příliš okatý. Věděla, kam se dívá a to jí donutilo se o něco více narovnat. Díky podpatkům byla téměř stejně vysoká, což byla změna, vzhledem k tomu, že výšku s většinou mužů srovnala, jakmile měla jehly na nohou. Nepochybovala však o tom, že i bez podpatků mohla muži ve výšce sekundovat. Na chvilku se kousla do rtu, než se mu však rozhodla jeho pohled oplatit. Místo toho, aby se nelibě otočila či si nad tím pohledem odfrkla, případně se svůdně usmála, udělala to samé. Přejela ho pohledem detailně od hlavy až k patě. Od úpravy vlasů, přes překvapivě modré oči, které upoutaly její pozornost. Nezarazila se, pokračovala dál. Nebyl oblečený jako většina mužů na plese, přesto mu košile i kalhoty dokonale sedly. Neměla pochyb o tom, že je jeho figura ve velmi dobrém stavu, i když jí svalstvo pod oblečením nechávalo dokonale chladnou.

„My si tykáme?“ pronesla s nadhledem a v očích jí pobaveně zajiskřilo. Byla od malička zvyklá na docela jiný přístup a své tomu přidávalo i to, jak se k ní nyní chovali v paláci. Překřížila si ruce na hrudi a na tváři se objevil úsměv. „Nejsi z paláce, že ne?“ Pronesla poměrně rychlý soud. „Všichni tu trpí více méně falešnou pokorou, ty ale ne,“ osvětlila mu, co jí vedlo k závěru. Všichni se k dívkám ze selekce chovali, jakoby šlo celou dobu o královskou rodinu. A najednou tu byl kluk, který jí od začátku tykal. Nemohla to považovat za drzost, ale další příjemnou změnu. Selekce byla plná zdvořilostí a potřeby dávat si pozor na pusu.

Zkusila jeho povolení obejít stejně, jako to udělal on. Naklonila se k němu, aby mu drze nakoukla přes rameno a viděla svou fotku, ale on displej cíleně natočil tak, aby neviděla vůbec nic. Když ji začal tykat on, ona se rychle přizpůsobila. „Pak bych se zeptala, čím si mohu zasloužit vidět svou fotku?“ povytáhla obočí a vyčkávala na cenu. „Nepochybuji o snaze,“ pronesla s nadsázkou. „Takže jaká je cena?“ povytáhla pravý koutek rtů výš. Byla připravena klidně i smlouvat. Jako perfekcionista zkrátka musela vidět, jak na snímku vypadá a od fotografa nebylo ani trochu fér, že jí tu možnost chce upřít.

To jsi tak špatný zpěvák, nebo jak to mám chápat, že zpěv radši necháš na mně? Začne se smát a zároveň si vezme sklenku s vínem. Už mě nebaví pít jen šampaňské, dám si radši víno. Dáš si se mnou Liame? Nabídne mu sklenku vína, aby si mohli připít na dnešní ples. Tak na dnešní ples a ať se ti zde líbí Liame. Při ťuknutí skleniček Liama obejme a usměje se na něj. Bolely mě prsty hlavně po dlouhém hraní. Hrála jsem třeba i tři hodiny v kuse, přísahám, že mě ty prsty pak nenáviděly. Začala se tomu smát a div se neutopila na víně. Bavili se dál a navázali na hudbu a vše okolo ní. Pak začala hrát její písničku, kterou si samozřejmě neodpustila zazpívat. Můžeme se třeba domluvit na zítra, že bych vám zazpívala ještě jednou. Pousmála se na Liama a mrkla na něj u pití vína. Jenomže pak navázali na téma, které se jí špatně řeší. A to je rodina a dětství. Po povídání ohledně svých rodičů a dětství se sesunula k zemi a brečela do dlaní. To bude dobrý Liame. Jen...se mi špatně o tom mluví, když můj bratr tu měl být za kuchaře a vařit pokrmy a tak...Bohužel no..život jde dál a s tím už nic neudělám. Otře si slzy a za pomoci Liama se zvedá na nohy. Upraví si šaty a napije se vína. Chvíli si ještě povídají a hodně se spolu nasmějí. Nebude ti Liame vadit, když se půjdu seznámit s ostatními na plese? Pak si tě ještě najdu a zatancujeme si. Pohladila Liama po tváři, věnovala mu její nejkrásnější úsměv a po udělání pukrle odchází do prostou sálu.

Nenápadně pozoruje, jak Ruth tancuje a má z ní upřímnou radost, protože tu jsou od toho, aby na dnešní veřer mohli jednou vzpomínat. A to se toho tolik bála. Mezitím popíjí šampaňské a užívá si častu stráveného ve společnosti. V tu chvíli k níí přijde princ a položí ji tu samou otázku, kterou mu dnes položila na balkónech. Vy nikdy. Usměje se na něj a líbí se jí, jak si dnes vyměnili role. Jak si užíváte plesu? Začne velmi neoriginální otázkou. Vypadá to, že se opravdu nenudíte. Zasměje se, avšak svou poznámku nemyslí nikoliv ve zlém. Spíše ho obdivuje, portože si uvědomí, kolik dívek za dnešní večer už vystřídal a ani se mu nediví, protože je zde spousta dívek, které očekávají jeho pozornost.

Chvíli poslouchala jejich rozhovor, když se k ní princ znovu otočil Děkuji vám za společnost pousmála se a lehce sklonila hlavou na znak úcty. Poté jej nechala odejít a lehce si povzdechla a pak se s úsměvem otočila k lady před ní (VONNIE) Jsem Vanessa, ráda tě poznávám, ty jsi..? natáhla k ní přátelsky ruku a doufala, že jej neodignoruje. Přeci jen vypadalo by to celkem trapně. Popravdě ji trochu mrzelo, že již princ Damon odešel, ale na druhou stranu chápala, že má další dívky, které čekají na jeho společnost. Proto se rozhodla se seznámit s někým novým a tím šťastným se stala lady před ní, která se sem připletla. Upřímně doufala, že si vybrala dobře Snad nebude moc soutěživá, pak by to nemuselo dopadnout dobře

Rozhlédne se kolem sebe a uvidí úplně samotného popíjet JUN-SEO, a tak se rozhodne za ním zajít. Krásný večer přeji, Vaše královská Výsosti. Jak se dnes máte a jak se vám líbí na plese? Udělá ukázkové pukrle, mile se na prince podívá a vykouzlí na něj ten nejkrásnější úsměv, co jen umí. Snad si na ní nevšimne, že před chvílí brečela. Já se mám zatím skvěle a na plese se mi hodně líbí, děkuji za optání, Vaše královská Výsosti. Moc vám to sekne v té masce. Mrkne na prince a začne se malinko červenat. Dopije si svoji sklenku dobrého vína a nechá si přinést další. Už jste s někým na plese tancoval, třeba s dívkou z účastnic? Zvědavě se prince optá. Pak jestli by vám to nevadilo, Vaše královská Výsosti, ráda bych si s vámi zatancovala, tedy pokud svolíte. Podívá se princi do očí a roztomile se na něj usměje.

Ale áno, máš pravdu. Koniec koncov mne sa tie šaty páčia, nikdy som na sebe nemala nič krajšie. Ale to vravím prakticky odkedy som tu prišla. *Zasmeje sa.* Ako si žila pred Selekciou? *Opyta sa trochu zvedavo. Zaujíma ju, ako veľmi sa zmenil práve ten jej život.* Oo anooo, my si budeme aspoň trosku určite rozumieť. Zbožňujem kokos. *Zasmeje sa.*!Mam rada čučoriedky, vodný melon, Mango a podobne. Ale taktiež mam rada ovocie, aké máš rada ty. *Pousmeje sa.* Ano.. je to vlastne dosť silný človek. Niekoho to mohlo úplne zložit. *Doda len.* Videla si už balkóny? Aj keď predpokladám, že áno. *Zhodnoti a pousmeje sa.* Uff, ešte som ju nedokončila. Dali si s tým veľa práce, len sa bojím, že budú moje odpovede absolútne všetky nesprávne. Nad niektorými otázkami ešte musím porozmýšlať. Ty to mas už vyplnené ? *Opyta sa jej a odpije si z mangového džúsu.*!

Nad její otázkou se zamyslí. Chápej to tak, že já jsem špatný zpěvák a stejně raději přenechám zpěv tobě. Zasměje se na vysvětlenou. Když Rose zmíní, že ji už nebaví pít jen šampaňské, doufá, že navrhne něco tvrdšího. Bohužel jen přejde na víno, ale samozřejmě ani to neodmítne a vezme si od ní skleničku vína. Na dnešní ples. Zopakuje nahlas její slova. Tři hodiny je na hraní opravdu dlouhá doba. Potvrdí. Rád by jí sdělil, jak dlouho hrál na klavír on, ale pokaždé když se něčemu takovému věnoval, doslova zapomínal na čas. Tak tedy zítra. Mrkne na Rose a doufá, že na to nezapomene. Když přijde na řadu téma její rodiny, cítí se na nic z toho, že ji rozbrečel. Naštěstí se po chvíli zase dokáží normálně bavit a dokonce se i smát. Samozřejmě, užij si ples. Mrkne na ní a sleduje jak odchází. Když je sám, nalije si sklenku whisky, kterou pomalu upíjí.

Dotančí s jednou z dvorních dam a postaví se zpátky ke stolu s občerstvením, kde se osvěží trochou šampaňského a následně se rozhlédne po sále. Neví, jestli má ještě někoho vyzvat na tanec, protože tančil na jeho vkus až dost, ale zároveň má dobrou náladu, takže nevylučuje, že by si ještě jednou nezatančil. Stihl už tančit s několika ženami, pomalu ani neví jejich jména. Dle jeho názoru o něj je jako o prince velký zájem. Zrovna na něj kouká nějaká žena, kterou díky masce nepoznává. Chvíli váhá, jestli ji má jít vyzvat, když v tom ho z přemýšlení vytrhne hlas. Krásný večer i vám.Usměje se na lady Rosalie po těch neznámých žených je trochu úleva vidět známou tvář. Ples je skvělý, jsem rád, že tu můžu být. Odpoví s úsměvem a následně jí vrátí otázku. Po jejím mrknutí se musí pousmát, ale to jen proto, že má dobrou náladu a nehodlá si ji ničím kazit. Tancoval jsem s několika ženami, vím jen, že jedna z nich byla dvorní dáma. Jinak jsem kvůli masce nikoho nepoznal. vysvětlí ji rychle. Vy jste už tančila?Zeptá se nazpátek a potom se pobaveně usměje nad její drzostí. přijít k princi a říct si o tanec chce pořádnou odvahu. Tak pojďme tancovat. Svolí a nabídne jí rámě. Dovede je na taneční parket a začne s ní tančit ploužák.

*Přijala rámě strážného a šla s ním na parket. Když se s ní začal pohybovat na parketě nezdála se být až takové nemehlo, jak si původně myslela, ale i tak se občas koukla na nohy. Musela uznat, že je to velice dobrý tanečník. Při jeho první poznámce se na něj mírně usměje, ale po těch pár dalších otázkách jí úsměv znovu zmizí.* Víte, jsem tu tak trochu náhodou. Do selekce jsem se přihlásila jen proto, že k tomu byla příležitost, nepočítala jsem s tím, že se sem opravdu dostanu. Ale, když už jsem tu, tak budu bojovat o to všechno, co se nabízí. Ale, že bych byla posedlá korunou, to se říct nedá. *Na chvíli se odmlčí a potom pokračuje.* Po princově lásce tu touží každá účastnice i dámy, které se do selekce nedostaly, ale já bych tomu zatím podlehnout nechtěla. Možná až nás tu bude o něco méně, tak bych dala průchod svým citům, ale zatím se jim budu bránit nebo se o to alespoň pokusím. Až do konce je tu možnost, že mě vyloučí a zamilovat se do někoho a pak ho ztratit, to mi přijde velmi zdrcující. Vítězství přeji komukoli, hlavně, aby byl princ šťastný s tou kterou si vybere. *Najednou si uvědomí, že jí z očí tečou slzy.*

Ako tak tancoval s lady Ruth všimol si, že jej po lícach stekajú slzy. Povzdychol si, nechcel lady spôsobiť smútok svojimi otázkami, len bol proste zvedavý a rád si robil prehľad. Mierne rukou prešiel lady Ruth po tvári, chcel jej z nej zotrieť slzy, ktoré sa jej tisli z očí. Prepáčte, lady, nechcel som vás takto zarmútiť. povedal po chvíli, stále ju nepúšťal. Áno, nie je to veľmi dobré, keď sa niekto do niekoho zamiluje a potom ho stratí navždy premýšľal aké to je niekoho stratiť, nakoľko ešte nikoho nemal. Ale isto to nebude váš prípad. Je vás tu síce veľa, ale náš princ je rozumný a vie, čo robí dokončil s úsmevom. Keď dohrala hudba, pustil lady Ruth, mierne sa uklonil. Bola to česť s vami tancovať, i keď viem, že nie som princ a radšej by ste boli s ním, no má mnoho povinností so všetkými účastníčkami Selekcie, tak mu v tom pomáhame. chcel jej pobozkať ruku, no napokon tak neurobil, nechcel aby to vyzeralo, že nejakej nadbieha.

No před Selekcí jsem byla pátá.*Řekne.*Žila jsem v lepším průměru v pátých*Pokrčí rameny.*Takže jsem neměla možnost nosit něco takového.*Přejede jemně prstami po látce svých šatů.*Jsem malířka, jedináček...*Odmlčí se, co by mohla dívce o sobě ještě říct.*A žiju v Dakotě. Co ty? Co jsi dělala před Selekcí?*Nakloní hlavu.*Jasně meloun! Na ten jsem zapomněla. Strašně mám ráda melounovou zmrzlinu./Mňam!/To mohlo.*Souhlasí, na chvilku se zase zadívá na prince a potom se otočí k Amy.*Viděla, myslím že to bylo včera jsem se tam dívala na západ slunce.*Vzpomene si, jak se včera nádherně míchala oranžová do růžové.*Ano mám, ale myslím nebo spíš vím, že špatně.*Zasměje se. Začne pociťovat mírnou únavu.*Promiň, ale já už půjdu.*Usměje se na Amy.*Jsi moc milá, hezky se s tebou povídá, někdy se snad zase potkáme.*Rychle ji obejme a vydá se ze sálu. Ples se jí velice líbil, ikdyž netančila. Seznámila se s Amy a Emou a už má další dívky se kterými si může povídat.*/Podařený ples./

*Zatvari sa tak, akoby mu práve povedala riešenie nejakého veľmi ťažkého problému. Chytí sa za hlavu.*!Och, vlastne áno. Toto by som si nenechal ujsť. Takze ak budes mat najbližšie v pláne strieskať sa niekde prosím vezmi ma so sebou. *Nadšeňe sa na ňu pozrie. Nakoniec sa ale stíšia a presunu sa na parket. Sky to ide veľmi dobre, pričom vôbec nie je prekvapený.  Keď ho však stihne naoko uraziť a dokonca obviniť z vydierania pozrie sa na ňu dotknuto.* Presne tak, je to vydieranie. Vydieraš ma tým, že som už niekoľko dni nepocul tvoj spev. Ponúkol by som ti, že ta budem sprevádzať hraním na gitare, ale nie je to veľmi lákavá ponuka. Takze ponúkam to, že nebudem urazený. *Doširoka sa usmeje a dúfa, že to bude fungovať. Veľmi túži počuť ju znovu spievať. Aj keby tu mal kľačať na kolenách, alebo zakričať nejaký nezmysel, keďže práve ona je schopná donútiť ho robiť niečo take. Zasmeje sa nad jej predsavzatím byt trpezlivá.* Ale určite, ja ti verim. Nie je to ale nič skvele, tak sa netes. Uplna sprostosť. *Upozorni ju. Pousmeje sa na ňu.* Necham ti dnešok, a kľudne aj všetky ďalšie dni, ak budeš šťastná. No nemám pocit, že si nejaká extrémne nízka.  *Prizna a prezrie si ju, aby sa uistil.*  Hm, takze Nathaniel. Kto je Nathaniel? *Pozrie sa jej do oči a čaká na jej odpoved. Toho chlapca, alebo teda muža videl prvýkrát a vôbec si ho nevie zaradiť. Po chvíli nahodí vážny vyraz a vraví jej, že sa pôjde zoznamovať. Jej reakcii sa zasmeje, no prikývne.* Ano, dnes je poloha slnka na tuto akciu absolútne nevhodná. Zbytočná strata času. *Uzná a pohladí ju po chrbte, keď sa k nemu prisunie bližšie. Priloží si tvar bližšie k tej jej, a len tak dýcha vôňu jej vlasov. .* Buď sa mi sníva, alebo si tie vlasy umývaš čokoládou. Voňajú perfektne. *Šepne.*  Myslim, že najviac mam rad jeseň. Keďže nie je ani príliš veľká zima, no zase ani príliš veľké horúčavy. Vlastne by som takto mohol mat rad jar, no jeseň sa mi páči viac. Je na nezaplatenie sledovať všetky farby jesene v horách. Milujem to. A čo ty ? Ktoré ročne obdobie máš najradšej? *Opyta sa a opäť ju pohladí. Keď dohra pesnička ostane ešte chvíľu takto, no keď počuje prvé tóny novej pesničky Rozziaria sa mu oči a on sa jej musí pozrieť do oči. Poteší ho, keď zakričí, že je to “ta ich.” Privinie si ju bližšie k sebe a nachvíľu sa len tak snaží vychutnávať si tento moment. Keď povie ďalšiu vetu, len sa pousmeje.* Lepšie miesto, kde by som práve teraz mohol byť nepoznám. *Povie jej a usmeje sa na ňu. S pohľadom do jej oči pomaly tancuje a užíva si každý jeden tón tejto pesničky, pričom spomína na jej spev.*

Omlouvám se, pokud jsem vás princi vyrušila. Omluvně se podívala princi do očí a mírně se usmála. Zatím jsem tancovala jen s Liamem. Pousmála se a pokračovala dál. Snad to není moc troufalé vyzvat prince k tanci. Pozvedne jedno obočí a mírně se usměje. Příjme princovo rámě a jdou spolu na parket, kde si ji chytne a začnou tancovat ploužák. Krásně tancujete princi. Jde vám to úplně samo. Mile se na prince podívá a pochválí mu tanec. V průběhu tance se na prince neustále usmívá a je radši potichu. Nechce si pokazit tak úžasnou atmosféru. Během tance si všimne pár dívek ze selekce, tak jim zamává na pozdrav a dál se věnuje tanci s princem.

Počítal se všemi možnými variantami reakcí, jakých se mu mohlo dostat. To jeho city by újmu neutrpěly, ale těžko říct u dívky, v jejíž přítomnosti momentálně trávil svůj čas. Uvolněný postoj, kdy se stále tyčil do své výšky dobrých sto osmdesáti pěti centimetrů.
Potěšujícím zjištěním bylo, když spanilá blondýnka zanotovala jeho chuti a prohlédla si ho stejně tak, jako on před několika okamžiky ji. Musel ji až přecházet zrak, ale nepotřeboval její obdiv nijak opisovat zbytečnými slovy. Však ona sama musí vědět, co za jedinečnou existenci před ní stojí. A že by ho neměla nechat utéct. V lepším případě ho zaujme a donutí setrvat na místě. V tom horším se prostě sebere a nechá ji v možných otázkách tam, kde by si mohla vystát důlek při horlivém přemýšlení nad tím, s kým měla tu čest a jak moc pochybila, když jí i s fotkami její maličkosti utekl. Jen se koukej, tohle na princi neuvidíš, holka.

Dotaz ohledně tykání mu přišel zbytečný. Proto si s hlasitým povzdechem přešlápl na místě a ukotvil modravé panenky na její tváři. „Slyšíš dobře.“ Pověděl. Byl si jist, že se od něj jen tak nevzdálí. Ačkoliv byla jeho minulost pohřbená tak hluboko, že o ní už ani sám neměl ani nejmenší tušení, tak tušil, jak moc otravné jsou zbytečné formálnosti, když nejsou vůbec potřeba. A že jich zde v paláci musela slýchat až, až každý den. No a proto se tu zjevil on, aby dívky zachránil a některou z nich nechal případně nahlédnout do své lóže. Mnohem lepší než je ta královská. Pokud se i zde řídí pravidlem ‚až po svatbě‘, milerád převezme roli zaučovatele. Každá si dá nakonec říct. Každá, kterou si vybere.
„Mrzí tě to moc?“ Položil otázku, po které mu obočí povyskočilo vzhůru. To ale kráska neměla šanci spatřit. „Trpíš jí i ty? Je to totiž dost ošklivá choroba ta pokora…“ dodal. A já bych tě hned vyléčil, kočko.

Nemohl popřít, že se mu líbí ten její jistý druh odvahy, se kterým na něj vyrukovala. Ono přiblížení bral jako jakýsi dobrý krok vpřed a sám ustoupil vzad tak, aby jí byl ještě blíž. Dokonce se dotkl i její odhalené paže a přesně na onu reakci byl ochoten si počkat. Mohl ji rozhodit, ale také by na sobě nemusela dát vůbec nic znát. „Začnem tím, že mi řekneš své jméno, co ty na to?“ Dotázal se zrovna ve chvíli, kdy se sálem rozezněl výkřik dívky, jež upozornila na svůj příchod. Pohled, který dotyčné věnoval, nebyl nikterak pěkný. Ba naopak, zlý. Byl nerad rušen, proto doufal, že se té slepici minimálně zlomí podpatek a ona si rozbije svou nalíčenou tvář o zdejší navoskovanou podlahu.
„A pak bys mi mohla věnovat tanec… pokuds tedy před princem nezatajila, že neumíš ani těch pár kroků.“ Popíchl ji možná až nekontrolovaně moc, ale to už nebyl jeho problém.

Nevyrušila jste mě. Odpoví na její omluvu. Vlastně jste mě zachránila před rozhodováním, co budu dělat dál. Přizná a nakonec se usměje. Dneska má fakt nějakou dobrou náladu. Takovou má jen jednou za čas. Pokýve hlavou na její odpověď na jeho otázku. Potom se skoro rozesměje z její další omluvy a musí opakovat slova, která v rozhovorech s ní už několikrát použil. Troufalé to je. Podívá se na ní. A dost.Dodá s úsměvem. Dnes mu je jedno, jak drzá lady bude. Hlavně, když se nebude nudit. Možná to bude tím, že jsem dneska tančil fakt často, tak už to mám natrénované. Mrkne na ní a potom udělá otočku, kterou už má taky natrénovanou. Předtím asi půl roku netančil, tak je rád, že si něco pořád pamatuje. Vyzval vás dnes princ?zeptá se jí po chvíli tance. Nevšímal si svého okolí po většinu večera, takže to sám neví.

Tak to jsem moc ráda. Nerada bych vás od něčeho vyrušila. Podotkne Rose a mile se na prince usměje. Po jeho reakci se musel smát. To víte, Vaše královská Výsosti, jsem hodně troufalá dívka a hlavně, když jde o prince. Mrkne na něj s úsměvem na rtech. Když už jsou na parket a tancují, Rose se s úsměvem na tváři podívá upřeně princi do očí Jak vidím, tak i otočku máte dokonale natrénovanou, viďte princi? Mile se usměje a nechává se dál vést po parketě. Po čas tance si povídají a princ naváže na Damona. No...zatím ještě ne...Ani jsme se na plese neviděli. Pořád je mezi účastnicemi. Ale to chápu, je nás tady moc a určitě by chtěl tancovat se všemi, jen si to musí rozvrhnout. Podívá se princi do očí a upřímně se na něj usměje.

Mohla by se urazit nebo něco podobného, ale ani náhodou ji to nenapadne. Spíš právě naopak, jeho vyjádření, že by jej příště měla vzít sebou, vezme naprosto vážně. Dokonce se jí podaří i nerozesmát se, to už je celkem dobrý výkon. Možná je to právě díky tomu, že je skutečně ochotná ho vzít na nějakou tu nebezpečnou výpravu, ze které s největší pravděpodobností vcelku neodejde, s sebou. “Platí, ale žádná videa, je ti to jasné? Nemůžu si dovolit nějaký hrozný skandál. Ještě by si drazí rodičové mysleli, že na mě má Illea špatný vliv a že jsem se tu utrhla ze řetězu.” Popravdě, nebylo by to vůbec tak hrozné, jak to líčí. Vlastně by nešlo o nic tak moc odlišného od věcí, které dělávala doma. Jen teď by bylo území jiné. Ještě chvíli nad tím polemizuje, než právem označí Noaha za vyděrače. “Dobrá, souhlasím. Já ti něco hodně brzy zazpívám a ty nebudeš dotčený. Pokud je to všechno, co ti stačí ke štěstí, tak proč ne.” Pokrčí nad tím mírně rameny. Nevadilo ji, když ji slyšel právě on, teď už ne. Nikdy v životě by ovšem nevylezla na pódium, kde by měla zpívat pro více jak jednoho člověka. Nikdy. “Cokoliv, co připravíš ty vůbec obyčejné není. Už z principu. Ale přece jenom, nedáš mi malou nápovědu? Úplně malinkatou?” Zadívá se na něj s nadějí v očích. Něco zabrat musí, prostě musí. Odmítá si připustit opak. “To je dobré vědět. Aby ses ale taky jednou nedivil, až na mě narazíš v teplákách, vytahaném tričku a ošoupaných teniskách.” Upozorní ho raději předem. Ne, že by něco takového v dohledné době plánovala, ale pro legraci by do toho klidně šla. Jen aby dokázala, že měla zase pravdu. Ostatně, jako vždycky, i když ji třeba vůbec nemá. Řeč přijde i na osobu, o kterého toho pravda zase tolik neví, i když základní info mu poskytnout může. “Myslím, že je to reportér. Vybavuji si ho z televize, pokud se nemýlím. Kousek jsem viděla při cestě sem.” Malinko zúží oči, jak se snaží vybavit si, odkud by ho mohla znát. Televize je nejpravděpodobnější. “Odkdy se právě ty řídíš polohou slunce, abys něco udělal nebo neudělal? O tom mi pověz. Rozšiř mé znalosti.” Všemožně se snaží zakrýt potutelný úšklebek, který se jí už už dere na rty. Přemáhá se seč může a nakonec se to dokonce i povede, i když k prolomení nemá daleko. Zcela automaticky tiše zavrní jako kočka, když jí rukou přejde po zádech. Jakoby právě to bylo to, co dodalo pomyslnou tečku k dokonalému okamžiku. “Nejsi tak daleko od pravdy. Je to jen kakaové máslo, pokud se nemýlím. I když ten název nemám zrovna dvakrát ráda, voní hezky. Jsem ráda, že to máš stejně.” Voní tak nějak osobitě. Už zmiňovala, že je posedlá? Ach tak, nejspíš už ano. “To dává smysl. Mám ráda všechny ty odstíny červené a žluté, které můžeš na podzim vidět. U mě je to právě jaro. Příroda se probouzí po dlouhém spánku, nejen zvířata ale i rostliny se vracejí zpátky a mnohé z nich rozkvétají právě na jaře.” Vždy ji bavilo sledovat, jak například v rozmezí několika dní rozkvétá celý sad. “Vesměs mám ale poměrně ráda všechny, každé má něco do sebe.” Další písnička je doslova splněným přáním, i když nevysloveným. Jakoby jí její podvědomí nabádalo, aby si ke zpívání vybrala právě ji, jakoby to bylo nějaké znamení. Vymění si s Noahem pohled plný štěstí a nadšení, než si ji přivine zpátky k sobě. Neprotestuje, ba naopak. Důvěřuje mu, o čemž částečně svědčí i to, že se přitulí hezky zpátky a opětuje mu pohled do očí. “Určitě zase přeháníš” vypustí první, co ji napadne. Něco jí však říkalo, že tohle není ten případ. Jeho oči a úsměv říkaly, že to myslí skutečně vážně. "Nemůžu si pomoct, ale jsem vážně ráda, že jsme se potkali zrovna tady, u takovéhle příležitosti.” Ono to bylo možná očekávatelné, že právě u selekce se sejdou rody z nejrůznějších zemí. Ani ve snu by ji nenapadlo, že by tu ale mohla narazit právě na Noaha. “Co se ti na pobytu tady zatím líbí nejvíc?” Zeptá se ještě, zatímco prozkoumává detaily jeho obličeje. Nejspíš ji to nikdy nepřestane bavit, sledovat, jak se mění jeho výrazy. To nadšení, které vyzařuje z jeho pohledu a vůbec.

Na její poznámku se pousměje. Je dost troufalá, ale někdy je to lepší, než jen stát a koukat. Jemu to aktuálně vyhovuje, protože by pro něj bylo únavné se ještě ptát o tanec a je pro něj mnohem jednodušší, když to někdo udělá za něj, jakkoli drzé to je. Tak si dejte pozor, aby se vám to jednou nevymstilo.Pousměje na ní, aby to neznělo hnusně. Chce jí jen poradit, protože ne každý má rád tak přímočarý přístup. Ano, v otočkách jsem přeborník. Zažertuje a potom trochu zvážní. Už jsem se dneska točil tolikrát. Dodá a dál ji vede po parketu. Vůbec to princovi nezávidím. Já bych se na jeho místě asi zbláznil. Řekne upřímně. Je rád, že on nic podobného nemusí zažít. Už takhle má práce dost. Když dohrají poslední tóny písničky, dovede lady Rosalie zpátky na kraj parketu. Děkuji za tanec, lady Rosalie. Řekne s úsměvem. Myslím, že bych už měl jít. Začínám být unavený. Začne se od ní vzdalovat. Užijte si zbytek večera. Řekne jí s pousmátím a následně zamíří do svého pokoje.

Princezna Belgicka na výlete spolu s princom z Nórska spadla a stiahla so sebou aj princa. Obaja skončili na ošetrovni, s menšími zraneniami. *Zasmeje sa.* Ale nie, len sa prosím nikde nestrieskaj, čo by som potom robil? *Beznadejne sa na ňu pozrie.* Uff, cakal som, že to bude dlhy súboj. Teším sa. Čo tak hneď dnes ? Vies, aby sme nemuseli dlho čakať, pokial nebudem urazený. *Ozrejmí. Pokruti hlavou, a zasmeje sa.* Nie, nedám. Vlastne sa to skladá povedzme z pár časti. Nuž a jednou z nich je vec, ktorou som si aspoň trosku istý, že “zabodujem.” To je všetko, čo som ochotný prezradiť. Viac ani slovo *Pozrie na ňu vážne, aby sa nepokúšala zistiť viac.* Vlastne by ma vážne zaujimalo, ako by si v tom vyzerala. Teda.. stále perfektne. Ale ešte som na tebe nič podobne nevidel *Zamysli sa a predstaví si ju v niečom podobnom, ako opisuje a tichšie sa zasmeje.* Reporter. Takze s vami mal nejaký rozhovor? *Rozmysla no stále si nevie spomenúť, žeby ho niekedy už videl. Pravdepodovne sa proste nepoznajú. Pri ďalšej otázke si povzdychne, no zachová si vážny vyraz.*!Nuz.. je to moja nová technika. Ale je to tajomstvo, nemôžem ti o tom veľa rozprávať. Len proste viem, že dnes ta poloha slnka.. nie.. dnes to kvôli nej nejde. *Doda, keď si to vymysli.* Vies je to veľmi komplikovane vysvetľovať. Som už skúsený. *Doda vážne, aj keď ma pocit, že sa už-už rozosmeje, no záhadne to stihne všetko zakryť.* Myslim, že by som nič take nemohol používať. Asi by som to ešte predtým zjedol. *Uvedomi si.* Tak teda tiež nejaký kompromis medzi letom a zimou. Ale áno, aj jar je krásna. Mam rad všetky ročne obdobia, no mam veľmi krásne spomienky na jeseň, takze sa mi to tak nejak možno aj spája. *Mykne plecom. Rad spomína na všetky stanovačky niekde v horách, či už sám alebo s niekym. Poteší ho, že ďalšia pesnička je práve pesnička, ktorú spolu spievali. Je to nadherny moment, ktorý si bude určite pamätať ešte veľmi veľmi dlho. Je šťastný, a ešte širší úsmev ma vďaka tomu,že sa usmieva aj Sky. Keď povie, že preháňa pozrie sa jej do oči, Dosiroka sa usmeje.* Vôbec nie, tentokrát nie. *Povie a mysli to naozaj úprimne. Keď vysloví ďalšiu vetu trosku ju otočí, a vráti naspäť k sebe, s takým šťastným úsmevom, a pohľadom do jej oči.* možno to malo byt práve takto Sky. Nebudem skrývať svoje nadšenie. *Žmurkne. Pri jej ďalšej otázke nemusí dlho rozmýšľať.* Paci sa mi, že som mal možnosť spoznať teba. Teda, lepšie spoznať. Po našom prvom stretnutí som mal vypísaní strach v očiach a nemyslel som si, že ta ešte niekedy uvidím. *Zasmeje sa.* A taktiež sa mi páči akýsi pokoj, čo som tu našiel. Nikto mi nedýcha na krk. Je to oslobodzujuce *Prizná a pousmeje sa.* A čo sa páči tebe? Rozmýšľala si dlho, než si prijala pozvanie sem? *Pozrie sa na ňu zvedavo.*